Schröderovo házení hrachu na zeď

5. říjen 2004

Aktuální ekonomická situace v České republice je špatná, nebo dokonce velmi špatná. Právě toto si myslí podle Centra pro výzkum veřejného mínění zhruba třiapadesát procent dotázaných. Je zajímavé, že tento pocit příliš neodpovídá různým ekonomickým číslům. Podle nich se české hospodářství rozvíjí v poslední době celkem slušným tempem.

Životní úroveň je také relativně vysoká, samozřejmě měřeno se srovnatelnými státy, které se musely rovněž vypořádávat s dědictvím dlouhé vlády komunistické totality. Příznivá čísla jsou však vykoupena mimo jiné zadlužením země. A to nejenom v rovině deficitů veřejných financí, ale také v konfrontaci se zanedbanými reformami, které jsou pro zdravý chod ekonomiky nezbytné. Takže z tohoto úhlu pohledu není samozřejmě současná situace důvodem k oslavě.

Zároveň však ještě neznamená katastrofu. Přesto lidé vnímají realitu negativně. Pro politiky je nepříznivou zprávou, že záporný postoj většiny voličů není založen na touze po reformních změnách, ale na mnohdy iracionálním pocitu, že se mají špatně. Stručně řečeno - podobné postoje veřejného mínění nedodají politikům potřebný impuls k radikálním změnám. Takže se i nadále bude česká ekonomika potýkat s dluhy veřejných financí, s odsouváním zavedení společné měny Evropské unie a s hrnutím nezbytných reformních kroků před sebou. Tím spíš, že nás čeká horký volební podzim a že příští rok budou politici myslet více na hlasy voličů v blížících se volbách do poslanecké sněmovny, než na potřeby českého hospodářství.

Mimo jiné to znamená, že stát bude potřebovat čím dál tím více peněz na nejrůznější dávky a platby v sociální oblasti, ve zdravotnictví a samozřejmě na splácení dluhů. Peníze pak může získat pouze dvěma způsoby. Buďto z kapes daňových poplatníků, nebo dalším zadlužením, což v konečném důsledku dopadne opět na daňové poplatníky. Časem musí zákonitě potřeba získávat další a další finance do státní pokladny přerůst politikům přes hlavu. Pod tlakem pak budou donuceni k celé řadě nepopulárních kroků. Čím později se k nim odhodlají, tím hůře pro občany.

Tyto jednoduché zákonitosti čeští politici zatím ignorují a občané je v jejich postoji soudě podle průzkumů veřejného mínění podporují. Právě z tohoto úhlu pohledu nebudou mít příliš velký význam slova německého spolkového kancléře Schroedra pronesená při jeho návštěvě v Praze. Tedy, že je potřeba reformovat sociální stát. Na adresu kritiků sociální nespravedlnosti většiny reforem pak Schroeder prohlásil, že pokud je něco nespravedlivé, pak je to vyčkávat, až se systém zhroutí. Schroeder dobře ví, o čem mluví. Německo právě nyní prožívá vystřízlivění ze snu o státu blahobytu. Jeho ekonomika si zkrátka už nemůže dovolit štědrý sociální, důchodový a zdravotnický systém. Proto byl Schroeder donucen k reformám.

Ty podle očekávání vyvolaly vlnu odporu a masivních demonstrací. Německý spolkový kancléř zároveň moc dobře ví, že změny se momentálně projeví negativně a úspěchy se začnou sklízet až s odstupem doby. Tedy pravděpodobně v momentu, kdy budou u moci jeho političtí rivalové. Přesto neměl příliš na vybranou. To jeho český kolega Stanislav Gross není zatím k podobným odvážným gestům nucen. O postoji veřejnosti už byla řeč. Navíc Česká republika i přes všechna negativa, nestojí na kraji ekonomického kolapsu. K němu může podle odborníků směřovat ještě řadu let. Proto politici nemusí riskovat propad volebních preferencí a pouštět se do rozsáhlých reforem. Několik volebních období jim podobná taktika ještě může vydržet. Teprve potom budou moci občané konečně v masivním měřítku poznat, jak vypadá ve skutečnosti špatná ekonomická situace a mizerná životní úroveň.

To však už nebude trápit většinu současných politiků. Leda, že by se našla osobnost, která by dokázala přesvědčit voliče, že odsouvání reforem je cesta do pekla a pro občany to nejhorší řešení. Český Schroeder však zatím není v dohledu a rady toho skutečného zapadnou chvíli po jejich vyslovení.

autor: Petr Hartman
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.