Schindlerův seznam je jen americký film s půlkou pravdy, říkají místní v Brněnci

31. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Oskar Schindler po 2. světové válce v Argentině

Film Schindlerův seznam o moravském obchodníkovi německé národnosti Oskaru Schindlerovi, který zachránil více než tisíc polských Židů během holokaustu, budí rozporuplné emoce. Třeba místní z Brněnce Milada Pavlasová říká: „Byl to fašoun a pamětníci, kteří už tady nejsou, říkali, že záchranu Židů tady zpříjemňovala paní Schindlerová, to byla taková fajn paní.“

Zjednodušeně se dá hovořit o dvojím pohledu na Schindlera, a to historiků Jitky Gruntové, která tvrdí, že mu šlo jen o zisk, a Radoslava Fikejze, který naopak vyzdvihuje záchranu židovských dělníků v továrně.

Na místě bývalé továrny má vzniknout památník Holocaustu a svitavského rodáka Oskara Schindlera

Další lidé z Brněnce dodávají, že lidé se tady neměli tak dobře, jako to je natočeno ve filmu, „nebyl až tak hodný, jak se všude prezentuje. Přežili jen proto, že jim místní nosili tajně jídlo, bez nich by to nepřežili,“ říká paní Jana s tím, že v americkém filmu je jen půl pravdy.

Dva pohledy na Schindlera

Do vysvětlování se nechce ani historikovi a pedagogovi Vladimíru Velešíkovi staršímu.

Sem podnikatel Oskar Schindler v roce 1944 přemístil z Polska víc než tisícovku Židů na práci

„Asi bychom tomu museli věnovat dlouhé vysvětlování a můžeme vést nekonečný spor o tom, nakolik se má vyzdvihovat člověk, který co se týká morálních hodnot, tak je člověkem nevalné úrovně. Na druhou stranu, vždy když se o tom bavím se svými studenty, tak říkám jeden příklad: když se budu topit a skutečně mám na dosah smrt, tak je mi celkem jedno, kdo mi podá záchrannou ruku. Já se jí chytnu a až pak v budoucnu možná řeším, že mi ji podal třeba zločinec, vrah. Ale podstatné je, že mi ji v té chvíli podal, a to na rozdíl od mnoha jiných.“

Historik Velešík starší se domnívá, že se oba směry výkladu činů Schindlera už asi ani nikdy nerozsoudí, protože to je otázka interpretace historických pramenů, které se nám dochovaly „a jak je kdo interpretuje, nebo jak je kdo chce interpretovat“.

Historik Vladimír Velešík junior k tomu dodává: „S lehkou nadsázkou se dá říct, že Schindlerův otisk najdete dodnes – na hřbitově. Několik Schindlerových Židů tam má své hroby. Celé je to hodně kontroverzní.“

Původní vlastníci rodina Löw-Beerova

Mnohem důležitější pro celý region jsou ale původní vlastníci nejen této továrny, a to židovská rodina Löw-Beerova. Historik Velešík jr. připomíná, co se dočetl v obecních kronikách.

Prázdná hala, kde pracovala za války víc než tisícovka židovských dělníků

„Když v roce 1922 zemřela hlava celé berounské dynastie v Brněnci, Arnold Löw-Beer, tak se v kronice mluví o posledním rozloučení, ze které se stala jakási obecní slavnost, na kterou přišly stovky lidí. Všichni rakev vyprovázeli k vlaku, než ji odvezli do Brna. Ale Arnold samozřejmě není jediný.“

Löw-Beerovi byla rodina židovských německých průmyslníků původem z Boskovic, kteří přišli na Moravu už v 17. století. Později se rodina výrazně podílela na průmyslovém rozvoji regionu – vybudovali postupně průmyslový koncern, specializovaný na výrobu vlněných látek, takže lidé měli práci. Dokonce pro své zaměstnance nechali postavit úřednické a dělnické domky, pro jejich děti potom mateřskou školu.

Museli emigrovat

„Továrna skutečně prosperovala, kupodivu ani nebyla výrazně zasažena hospodářskou krizí,“ vysvětluje Velešík jr.

Z tzv. Schindlerovy továrny v Brněnci by měl být památník holocaustu

„Na konci první republiky továrna Löw-Beerů prosperovala. Většina rodiny ale včas pochopili, že jim doba nepřeje a většině rodiny z německé větve se podařilo včas opustit území Československa a emigrovat. Jejich majetek skončil pod německou správou a byl tzv. arizován.“

Německá správa v Brněnci pak podnik rozdělila na několik částí, v jedné byla zbrojovka, a právě tato část pak přešla do správy Oscara Schindlera, který hledal místo, kde by pokračoval v podnikání po uzavření provozu v Krakově.

Poslechněte si ale celý pořad Zaostřeno Martiny Pouchlé v audiu. Dozvíte se, že se továrna bude opravovat a vzniknout by mělo muzeum holocaustu.

autoři: Martina Pouchlá , lup
Spustit audio

Související