Sauropodi se mohli dívat svrchu

1. červen 2009

Britští paleontologové znovu otevřeli diskuzi na téma krku obrovských býložravých dinosaurů a tvrdí, že mediální obraz sauropodů je zcela chybný.

K ikonickým pravěkým zvířatům bezesporu patří obrovští býložraví dinosauři ze skupiny sauropodů. Takový Diplodocus nebo Brachiosaurus na první pohled vynikal dlouhým krkem, který nesl v poměru k tělu až směšně malou hlavu. Otázkou, která paleontologům nedá spát už dlouhá desetiletí, zní, jak sauropodi s dlouhými krky zacházeli. Na počátku minulého století se vědci domnívali, že při chůzi nosili krk vysoko zdvižený. To by znamenalo, že největší druhy sauropodů se na okolní svět dívaly z výšky víc než 15 metrů.

Tato teorie byla později odmítnuta. Počítačové modely naznačovaly, že sauropodi své krky nosili spíše vodorovně se zemí a zvedali je jen tehdy, když potřebovali dosáhnout na větve vysokých stromů. V posledních letech jsme si proto zvykli, že ve filmech sauropodi rozvážně pohupují hlavou relativně nízko nad zemí. Podle paleontologů z britské Portsmouthské univerzity je ale tento obrázek falešný.

Vědci srovnávali anatomii krčních obratlů různých druhů obratlovců a došli k závěru, že sauropodi trávili většinu času se zdviženým krkem, který byl u některých druhů esovitě prohnutý - podobně jako u labutí. Zdůrazňují také, že pokud by sauropodi měli krky ve vodorovné poloze, byli by mezi savci a ptáky - svými nejbližšími příbuznými - absolutní výjimkou. Zároveň však na stránkách časopisu New Scientist sami říkají, že debata na téma krky sauropodů ještě zdaleka neskončila a na konečný verdikt si budeme muset počkat.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.