Saturnův měsíc skrývá "perlivý" oceán
Enceladus, jeden z nejzajímavějších Saturnových Měsíců, skrývá pod slupkou ledu oceán, který by mohl mít vhodné podmínky pro mikroorganický život.
Vědci z NASA Jet Propulsion Laboratory (JPL) učinili díky sondě Cassini další překvapující objev u aktivního Saturnova měsíce Enceladus. Jak známo, je tento měsíc jedním z povrchově nejaktivnějších měsíců ve sluneční soustavě a z rozsáhlé rodiny Saturnových měsíců je právě látka z něj zodpovědná za existenci části rozsáhlých Saturnových prstenců. Obří planeta zhruba pětisetkilometrový ledový svět svými slapovými silami doslova ždímá a nechává si jím svůj prstenec „dopovat“ především oblaky ionizované vody. Právě existence vodních molekul obsažených ve výtryscích hmoty na Enceladově povrchu vědce vedla k otázkám kolem jejího povrchového a podpovrchového rozložení.
Příliš horké výtrysky
Už v roce 2005, kdy se díky sondě Cassini podařilo zachytit detailní povrch měsíce, byl znám výskyt ledu a organických sloučenin na povrchu měsíce v oblastech známých jako „tygří pruhy“. Na profilu měsíce se pak při pořízení snímků proti Slunci jevily zřetelné výtrysky hmoty složené především z ionizované vody. Ta se díky malé gravitaci měsíce a velké přitažlivosti Saturnu téměř okamžitě rozptylovala do prostoru a usazovala se především do roviny Saturnových prstenců. Mnoho vědců tyto výtrysky považovalo za důkaz velkých podpovrchových vodních útvarů. Otázkou však zůstávalo, proč se teplota vody na povrchu měsíce v blízkosti těchto výtrysků pohybuje kolem 0° C, protože při takové vzdálenosti od Slunce by měla být značně nižší. Vysvětlením mohl být výskyt nějaké soli, která je tepelně vodivá.
Šampaňské na Enceladu
Záhadu rozluštil v roce 2009 až prachový analyzátor sondy Cassini, který sůl skutečně detekoval, a to uvnitř krystalů v oblacích vodního ledu. To ovšem vědce přivedlo k mnohem zajímavějšímu zjištění – pod vrstvou ledu na povrchu Encelada musí existovat oceán. Jestli tomu tak je, jakými procesy se dostává voda v podobě silných výtrysků nad Enceladův povrch? Současné modely ukazují, že podpovrchová voda svým složením a hustotou trochu připomíná perlivou vodu. Většina vody se šíří do stran a „ohřívá“ asi 100 metrů tlustou ledovou obálku zespod. Právě díky hustotě, která je nižší než hustota ledu, se část vody postupně prodírá skrze led k povrchu v jakýchsi bublinách. V nich se hromadí tlak, který po dosažení určité meze vodu doslova vyprskne nad povrch podobně jako když otevíráte natlakované šampaňské. Nad povrchem měsíce se voda prudce ochladí a část z ní prosákne zpět do oceánu, kde celý proces začíná znovu.
Kde se však bere teplo k ohřevu vody, ještě není zcela zřejmé. Je jisté, že za jeho vznikem stojí slapové síly Saturnu a pokud je pod oceánskou vrstvou pevné jádro z těžších prvků, čemuž složení vodních krystalek naznačuje, mohl by být původ ohřevu i ve vulkanizmu. Podobné podmínky však ve sluneční soustavě nejsou ničím novým – s oceánem pod ledovou slupkou se počítá i u Jupiterova měsíce Európa. Oba měsíce by tak mohly být potenciálním nalezištěm mimozemského mikroorganického života, který je vůči takto extrémním podmínkám odolný.
Mise Cassini
Saturn se svou rodinou měsíců je pod „drobnohledem“ již od konce roku 2004, kdy ke svému cíli dospěla mise Cassini – Huygens. Zatímco cílem družice Huygens bylo přistání na Saturnově největším měsíci Titan (to se jí úspěšně podařilo 14. ledna 2005), sonda Cassini dále obíhá kolem druhé největší planety sluneční soustavy a plní nejrůznější monitorovací úkoly včetně výzkumu dalších Saturnových měsíců a prstenců. Činí tak sérií přístrojů na své palubě, mezi něž patří například kamerový systém, magnetometr nebo snímač infračerveného záření.
Saturn na ranní obloze
Byť aktivního Encelada můžeme obdivovat až na fotografiích, nezvyklý pohled na prstence Saturnu nabízí už malý dalekohled. Planeta se nyní nachází v souhvězdí Panny a je pozorovatelná již po půlnoci, kdy ji najdeme nevysoko nad východním obzorem. O něco východněji pak leží jasná hvězda Spica. Před rozbřeskem oba objekty najdeme poměrně vysoko nad jižním obzorem. Na nejlepší období pozorovatelnosti v letošním roce planeta teprve čeká. 4. dubna nastane opozice planety se Sluncem, takže Saturn najdeme na opačné straně oblohy jak Slunce a toho dne bude pozorovatelná celou noc. Jako objekt večerní oblohy bude planeta s prstenci zdobit nebe přibližně až do konce srpna.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
