Šance včel proti roztočům

20. červenec 2015
Roztoči Varroa destructor v napadeném úlu včely medonosné

Rostlinná látka odpuzující klíšťata mate včelího parazita při orientaci. Svítá naděje na účinnější boj s vážným škůdcem včel?

Alfa-terpineol odpuzuje klíšťata. Proto se tato terpenovitá látka vyráběná extrakcí z listů myrtovitého stromu kajeputu, z jehličí borovice lesní nebo z listů a větviček citroníku pomerančového hořkého využívá k výrobě repelentů. Čínští vědci zjistili, že alfa-terpineol motá úspěšně hlavy cizopasnému roztoči kleštíkovi zhoubnému (Varroa destructor). Samička pod vlivem alfa-terpineolu nenajde včelí larvu v buňce plástu a nenaklade na ni vajíčka. Přesnější by bylo říci, že alfa-terpineol motá roztočům nohy, protože u kleštíka působí terpineol na zvláštní senzorické buňky na chloupcích předních končetin. Terpineol se na noze roztoče váže na bílkovinnou molekulu TRPA1.

Bílkovina TRPA1 je v živočišné říši široce rozšířená a plní u různých živočichů rozličné funkce. U některých tvorů se podílí na vnímání pachů a chutí. Jiným zajišťuje vidění, dalším dovoluje odlišit teplé od studeného. Bílkovina TRPA1 hraje svou roli i v činnosti ostatních smyslů, jako je sluch nebo hmat. Příroda tuto molekulu využila mnohokrát k velmi různorodým účelům. Kleštíkovi zhoubnému bílkovina TRPA1 zjevně dopomohla k tomu, aby mohl parazitovat na včele medonosné.

Včelí larvy napadené roztočem Varroa destructor

Kleštík zhoubný pochází z Asie, kde cizopasí na včele východní. Ta je na tohoto roztoče zvyklá a je k jeho ničivým účinkům poměrně odolná. Po zavlečení do Evropy a na další kontinenty začal roztoč parazitovat na včele medonosné a má na její včelstva devastující účinky. Kleštík zhoubný dokáže napadené včelstvo zničit během dvou až tří let. Včelaři chrání včely používáním hubících látek tzv. akaricidů, ale kleštík si k nim už stačil vyvinout odolnost.

Model molekuly alfa-terpineolu

Kleštík se po přenosu z včely východní na včelu medonosnou novému hostiteli rychle přizpůsobil. Jedna z jeho významných adaptací je zjevně založena na funkcích bílkoviny TRPA1,s jejíž pomocí parazit vyhledává svou oběť. Jak ukázala studie čínských a japonských vědců publikovaná ve vědeckém časopise Cell Reports, alfa-terpineol blokuje bílkovinu TRPA1 na nohou kleštíka zhoubného, ale nijak neovlivní bílkovinné molekuly TRPA1 u včel. Chemikům se tak nabízí možnost syntetizovat molekuly příbuzné alfa-terpineolu a hledat mezi nimi takové, které by spolehlivě potlačily napadení včel kleštíkem zhoubným a včelám ani jiným živočichům by neškodily. Včelaři by tak získali velmi účinnou ochranu včelstev před cizopasníkem.

autor:Jaroslav Petr
  • Věda