Samoživitelky nemají kam sáhnout. Už šetří i na jídle pro děti, popisuje Asociace neúplných rodin
Podle výzkumu společnosti PAQ Research pro projekt Českého rozhlasu Život k nezaplacení dávají samoživitelky a samoživitelé až 60 procent příjmů na bydlení a potraviny, což je mezi zkoumanými typy domácností dle soužití vůbec nejvíc. Musí tak šetřit, vymáhat výživné po druhém rodiči a případně žádat o příspěvek na bydlení. Pomoc mohou hledat i u neziskových organizací.
„Měsíčně nevycházím, protože potřeba rodiny je o několik tisíc korun vyšší, než si mohu dovolit. Dřív to vyšlo, ale když se zvýšily poplatky – nájem, zálohy na energie apod. a k tomu se objeví něco navíc do školy, tak na to už prostě nemám,“ přiznává Lucie, která má čtyři děti a s nejmladší dcerkou je na mateřské.
Výživné jí platí ale jen otec dcery, táta tří synů děti už roky ani neviděl. Aby ušetřila, nedávno se přestěhovala do pronajatého malého domku na vesnici.
Čtěte také
„Protože chlapci jsou ve vývoji, musím pro jejich snídaně a svačiny denně kupovat 40 rohlíků. Teď už přemýšlím, jestli koupím nějakou paštiku, salámy dostávali dřív, ale teď to mohu koupit třeba dvakrát do měsíce – vždy přemýšlím, aby ty rohlíky byly namazaný všechny,“ vysvětluje.
Ale i když rodiče samoživitelé pracují, musejí některé výdaje omezovat. Začínají většinou s těmi zbytnými. Průzkum ekonomické situace samoživitelů nechal zpracovat například spolek Asociace neúplných rodin.
„Z průzkumu ještě před prázdninami nám vyšlo, že rodičům nezbývaly peníze na volnočasové aktivity dětí. Dnes je situace odlišná – nejenže podobné aktivity úplně vypouštějí, ale musí šetřit na základních potřebách, jako jsou potraviny, oblečení apod. Za chvíli se stane, že už nebudou mít kam sáhnout,“ popisuje Dagmar Vogtová z Asociace.
Jakou pomoc využívají samoživitelé od neziskových organizací a jak funguje náhradní výživné, na které mají od loňského léta nárok, pokud bývalý partner neplatí? Poslechněte si v pořadu Zaostřeno Aleny Hesové.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.