S covidem závodíme na dostihové dráze. Starší vakcíny nebyly ve své době špatné, nyní ale potřebujeme nové, míní lékař a biochemik Šedo

V době počátku nástupu koronaviru byla důležitá komunikace na všech úrovních. Jednou z nejdůležitějších však vždy byla domluva státu s občany, která podle Aleksie Šeda, přednosty Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a proděkana téže fakulty, není ani dnes nejlepší.

Čtěte také

Covid Číně pomohl mít lidi pod dohledem. A přesně na tom Peking pracuje už celá léta, říká zpravodaj Jakš

„Někdy se obávám toho, aby nebyl pan ministr zdravotnictví dezinterpretován, protože říct, že už nikdy něco nebude, je strašně obtížná věc. Vidíme, jak je společnost polarizovaná a jak se různé proudy v ní chytají všemožné argumentace, která je pošetilá. Proto si myslím, že klidná, umírněná komunikace ze strany vedení státu je obecně kritická,“ říká Šedo.

Sám také uvedl určitá témata a detaily týkající se covidu, které by měl stát svým občanům předat. Jedním z nich je třeba vysvětlení, proč se vytváří nové vakcíny.

„Společnosti by se mělo vysvětlovat, že to není zoufalství medicíny nebo politiky, že jsou stále nové vakcíny. Měl by být ujasněn proces, proč tomu tak je. My teď fungujeme na dostihové dráze s virem covidu a on si jednoduše vede svoji životní agendu. Medicína a biomedicína tu agendu musí stíhat. Není to tak, že by vakcíny tehdy byly špatné, ony ve své době byly dobré. Teď ale potřebujeme nové,“ vysvětluje Šedo.

Informace nás zachrání od hoaxů

Informací, které by se měla společnost dozvědět, je ale mnohem více, protože čím více bude vláda lidem předkládat fakta o koronaviru, tím méně budou podléhat různým hoaxům a nepravdivým zprávám.

Čtěte také

Na čtvrtou dávku by měly jít ohrožené skupiny už nyní. Nečekejme na podzim, míní biochemik Konvalinka

„Je třeba otevřeně mluvit i o tom, že ani nová vakcína nebude spásou jednou provždy. Budeme-li mít štěstí, třeba ano, ale vznikají takové narativy typu ‚musíme se ke covidu chovat jako k jiným infekcím‘. To je ve svém důsledku strašně pošetilý nápad. My se k různým infekcím chováme různě, protože mají různé příčiny, různý průběh a různé důsledky,“ říká Šedo, podle kterého je zavádějící i výrok ministerstva, že se budeme ke koronaviru chovat jako k běžné virové nemoci.

„Ke covidu bychom se měli chovat přiměřeně s ohledem na jeho vývoj a na to, jaké budou konkrétní subtypy s odlišným klinickým průběhem. Je to souběh toho, jak se vyvíjí virus, jak se vyvíjí imunita a individuální zdravotní stav ve společnosti,“ míní Šedo.

Proč se vytváří nová vakcína?

I přesto, že není příliš pravděpodobné, že by nás nemoc zcela opustila, je možné, že se postupem času zařadí mezi běžné nemoci, které člověk lehce zvládne.

„Vyčkáváme až covid dospěje do nějaké své mutační rovnováhy a stane se součástí portfolia těch dalších respiračních virů a pak z něj bude ta pověstná rýma. Kdy to nastane, jakým způsobem a zda vůbec, to je otázka,“ říká Šedo.

Mrzelo mě, že se jednotlivé státy musely zavázat k odběru velkého množství látky.
Aleksi Šedo

V tuto chvíli se čeká, až dorazí nová varianta vakcíny. Kvůli čekání jsou ale lidé stále očkovaní starou látkou. Podle Šeda to ale není až takový problém.

„Výhoda je to, že imunita navozená předchozí vakcinací není perfektní z hlediska toho, že by nás chránila před onemocněním, ale statistické výsledky, a to napříč zeměkoulí, ukazují, že chrání před těžkými průběhy a smrtí, což je obrovské plus,“ míní.

Nová látka by podle Šeda měla fungovat na stávající omikron, ten má ale několik subtypů a nedá se tedy říct, zdali budou další vakcíně unikat či ne.

Firmy se snaží doprodat staré očkovací látky

Některé farmaceutické firmy také pracují s doprodáváním starých očkovacích látek. V určitých případech to nemusí být problém, protože i staré látky dokážou ochránit před těžkým průběhem. Jednoduše ale pracují se ziskem jako každá jiná firma.

Čtěte také

Pro rozhodování lidí ve věci očkování je klíčový postoj lékařů. Věří jim až 80 procent pacientů, říká šéfredaktor Cikrt

Šedo se vyjádřil i k firmám Pfizer a BioNTech, o kterých si osobně nemyslí, že by něco takového dělaly, ovšem zklamaly ho jinou svojí činností.

„Trošku mě mrzelo, ale vím, že v té době to nešlo jinak, že se jednotlivé státy musely zavázat k odběru velkého množství látky. Tím pádem se objednávalo víc, než bylo potřeba, a zároveň byl tlak na to, že když si země neobjedná hodně, přijde na řadu později. Státy tehdy, řekl bych, tahaly za kratší konec provazu,“ dodává.

Poslechněte si celou Osobnost Plus v audiozáznamu. Moderuje Barbora Tachecí.