S Babišem jsme se tehdy myšlenkově rozešli, říká Žežulka. Dřív vedl Finanční správu, teď se vrací ze Slovenska

Podobné zkušenosti má totiž slovenská finanční správa, kde se nový systém zaváděl už před 11 lety. Tehdy na nějakou dobu systém zhasl. „A následně daňová mezera, tedy objem daňových úniků, vyletěla až ke 40 procentům,“ popisuje v rozhovoru pro podcast Peníze a vliv Jiří Žežulka. 

Čtěte také

Platit daně v eurech půjde, daňové přiznání ale bude dál v korunách. Systém by to nezvládl, říká Finanční správa

Prezidentem Finanční správy Slovenska byl poslední tři roky. Na postu skončil loni v prosinci, po nástupu nové vlády Roberta Fica. Od února pracuje jako vedoucí sekce Výkonu daní, která má na starosti kontrolu výběru, a to na tuzemské Finanční správě.  

Křeslo prezidenta slovenské finanční správy jste dal sám k dispozici, když nastoupila vláda Roberta Fica. Proč? Vy jste nevěřil, že můžete ‚přežít‘? Nebo jste to vyhodnotil, že je to tradice?

Není v tom nic osobního. Já jsem za svou tříletou éru na Slovensku zažil čtyři výměny ministrů. Při každé výměně jsem dal k dispozici svou rezignaci, takže bylo jen na nich, aby rozhodli, jestli chtějí, abych pokračoval, nebo ne. Udělal jsem to i tak u posledního ministra – a on ji využil. 

Není to, promiňte, ale trochu šílené, nabízet rezignaci při každé výměně ministra? Takto by přece státní správa neměla fungovat.

Neměla. Na druhou stranu si myslím, že to je součást „úřednického života“. Na Slovensku ministr financí vybírá prezidenta finanční správy, odvolává a jmenuje. Mám za to, že každý ministr financí má právo spolupracovat jen s lidmi, se kterými sám chce. Proto mi to dávalo smysl.

Čtěte také

Stát bobtná a vláda místo slibovaných úspor zvyšuje daně, kritizuje konsolidační balíček Hrnčíř z SPD

….

Z minulosti máte zkušenosti i z české Finanční správy. Je možné takto jednoduše odvolat někoho i v Česku?

Není, protože českým státním úředníkům v určitých pozicích dává zákon garanci funkčního období. Já v současné době pracuji jako ředitel sekce Výkonu daní na Generálním finančním ředitelství a mám pětileté funkční období. Pokud v průběhu těch pěti let nebudu mít negativní služební hodnocení, nebo se nedej bože nedopustím nějakého trestného činu, tak fakticky není možné mě z funkce odvolat. To znamená, v Čechách taková změna ze zákona úplně možná není. 

Z české Finanční správy jste dřív také odcházel, když se u nás změnila vláda. Bylo to po volbách v roce 2013, když se stal ministrem financí Andrej Babiš. Tehdy nuceně odešel z postu šéfa Finanční správy Jan Knížek, který ji dlouhodobě vedl, a vy jste byl Babišem pověřen řízením?

… jako zastupující generální ředitel, ano. 

Pak jste ale také musel odejít. Dokonce Babiš veřejně v roce 2017 v jedné debatě říkal, že vás i Knížka se „úspěšně zbavil“. Takže dříve to u nás v podstatě bylo možné jako na Slovensku, a teď už to možné není?

Čtěte také

Velká analýza změn: Že nezvednou daně? „Lež jako věž“

Ze zákona to samozřejmě možné není, respektive to není tak jednoduché. Na druhou stranu pořád si musíte uvědomit, že stojíte v čele instituce – a pokud váš nadřízený s vámi nechce spolupracovat, nemá smysl hájit pozice a být na té židli „zakopaný“. Protože to poškodí organizaci.

Kdyby došlo k výměně vlády, a byla tam nějaká vzájemná antipatie, tak samozřejmě mohou všichni zůstat v pozicích, ale ten, kdo ve finále bude trpět, bude útvar, nebo celá organizace.

Prostě není možné, aby Finanční správa existovala v nějaké velké antipatii s ministerstvem financí, to nedává smysl. Je pochopitelné, že jejich šéfové, přestože jsou chránění funkčním obdobím, pak sami odcházejí. 

Víc si poslechněte v dalším díle podcastu Peníze a vliv Jany Klímové.