Různé podoby svátku žen

12. březen 2007

V roce 1975 byl Mezinárodní den žen oficiálně uznán Organizací spojených národů a v souvislosti s tím jej přijaly mnohé národní vlády států, které o existenci MDŽ neměly dříve ani ponětí.

V socialistickém Československu komunistická strana tento den využila k propagandě totalitního režimu. Soudružské zdravice, rudé karafiáty a propagandistické veršovánky představitelek Svazu žen pamětníci té doby jen tak nezapomenou. Nicméně MDŽ je skutečně mezinárodním dnem, uznávaným v různých částech světa a naše předlistopadová minulost mu jen dává rudou barvu "diktatury lidu".

V rozhlasovém archivu jsem našel tři různé podoby oslav a vyznání, které by se daly souhrnně označit jako pozdrav "žen socialismu ženám komunistkám k MDŽ".

První archivní ukázka je z roku 1950 a tehdejší soudružka prezidentová Marta Gottwaldová v ní přeje všem ženám a matkám budovatelkám. Jen o tři měsíce později matka a žena Milada Horáková byla za své politické přesvědčení a činnost popravena. Jestlipak se žena a matka Marta aspoň zeptala svého manžela Klementa, jestli Miladě jako matce a ženě neudělí milost?

V druhém archivním příspěvku vám manželka slavného komunisty Gusta Fučíková řekne, na co že by správná socialistická žena neměla zapomenout a čeho dbát. Ukázka pochází z 5. března roku 1970.

A na závěr se dostaneme do roku 1985. Konec husákovského socialismu. Socialistické ženy slaví MDŽ na Pražském Hradě a jsou plné dojmů.

Zdálo se vám humorné dnešní vzpomínání? Taky mám někdy podobný pocit. Lakonicky vyjádřený větou "Že tohle přece nemohla být skutečnost."

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet také v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 9. 3. 2007.

autor: Petr Mančal
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

3x Karel Klostermann

Koupit

Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.