Rusové záměrně útočí na civilní cíle. Chtějí Ukrajince demoralizovat a zastrašit, uvádí válečný zpravodaj Dorazín

„Když začne ostřelování, člověk musí rychle odjet. Ale dá se to v podstatě vysledovat. Místní lidé vědí, kdy zhruba ostřelování začíná, má to svoje nepsaná pravidla. Ale za tu chvíli tam musí člověk natočit, co může. A nestahuje se do nějaké úplně bezpečné vzdálenosti, protože celá Ukrajina je hodně nebezpečná,“ popisuje.

Čtěte také

Libor Dvořák: Prezident Putin ví, že Západ se ho docela jednoduše bojí

Dorazín na Ukrajině často cestoval spolu s humanitárními pracovníky, kteří do frontových oblastí dovážejí potřebné léky a potraviny. Alternativou je připojit se k armádě, to ale vyžaduje projít dlouhým povolovacím procesem, navíc vojenská auta jsou ve válce legitimním cílem.

Ani humanitární pracovníci si ale nemůžou být jistí, že se nestanou terčem. „Modlí se, pokud jsou tedy nábožensky založení, mají obrovský strach. Nejsou většinou součástí žádné mezinárodní nebo ukrajinské nevládní organizace, protože ty se tam nevydávají,“ uvádí s tím, že dobrovolníky ze Západu z velkých humanitárních organizací často kvůli bezpečnosti nepustí z měst.

Ti lidé tam potřebují pomoc hned. Přinejmenším chléb a vodu.
Martin Dorazín

Většinou je proto lepší jezdit s místními lidmi, kteří znají terén a ví, kde lze bezpečně projet. Dorazín se tak dostal i do čerstvě osvobozených vesnic, kam by je byla armáda ochotna pustit třeba až za několik dní.

„Ti lidé tam potřebují pomoc hned. Přinejmenším chléb a vodu, chybějí tam základní věci a s tím se nedá otálet, zvláště v době vedra, kdy je pitná voda nesmírně důležitá. Je to riskantní, ale není jiná možnost,“ dodává.

Než Rusové naberou dech

Zatímco osvobozené oblasti u Kyjeva nebo Černihiva už navštívili novináři z celého světa, Dorazín se rozhodl směřovat na východ země, kde se hrůzy války odehrávají každý den.

„Před malou chvílí jsem četl to neuvěřitelné číslo – 49 mrtvých během víkendového ruského raketového útoku na Časiv Jar. Jenom v jednom domě při jednom úderu. Není to pro mě žádná vzdálená realita, byl jsem tam, podle fotek vím, kde to je. A samozřejmě tam nebyly žádné ukrajinské raketové komplexy ani vojáci, tam žili normální lidé,“ zdůrazňuje.

Ukazuje se, že pomoc Západu je skutečně efektivní, ale je jí pořád málo, aby Ukrajina mohla přejít do protiofenzivy.
Martin Dorazín

Ukrajinské jednotky podle něj nejsou rozmístěné ve městech, ale v jejich okolí. „Rusové útočí na ty civilní cíle zřejmě záměrně. Velmi dobře ví, že tam nezničili žádnou vojenskou základnu nebo sklad munice. Chtějí demoralizovat, zastrašit a přimět ukrajinskou společnost ke změně názoru a tím dosáhnout svých cílů,“ soudí reportér.

Výsledkem je prý ale přesný opak. Nejenže se Ukrajinci nepřidali k ruské „osvobozenecké“ armádě, ale na okupovaných územích začínají působit partyzánské skupiny, které provádějí diverzní akce.

Čtěte také

Rusům dochází inteligentní munice. Té „hloupé“ ale mají opravdu hodně, vysvětluje vojenský analytik Dyčka

I díky západním zbraním se Ukrajincům na jihu země podařilo stabilizovat frontu a ničit dříve nedosažitelné sklady munice. „Ukazuje se, že ta pomoc je skutečně efektivní, ale je jí pořád málo, aby Ukrajina mohla přejít do protiofenzivy,“ podotýká Dorazín.

Ukrajinci podle něj věří, že jakmile budou mít dost zbraní, tak ztracená území dobydou zpět, což je i hlavní cíl. „Většina Ukrajinců s tím souhlasí. Jsou ve válce s nesmírně zákeřným protivníkem. Uvědomují si, že kdyby se ta linie ustálila, tak Rusko za rok nebo dva nabere dech a bude to ještě horší. Proto je třeba Rusko vytlačit za hranice a dát mu najevo, že další útok by pro něj byl už zcela zničující,“ dodává.

Hrozí Ukrajině hospodářský kolaps? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.