Ruský dolar poráží na Ukrajině evropské hodnoty

Vrátili se opět na místo činu, tedy kyjevský Majdan, a nezměnil se ani hlavní negativní hrdina. Opět to je Viktor Janukovič, tentokrát v roli prezidenta. Ten podle části ukrajinské veřejnosti zmařil sen o přiblížení k Evropské unii, zaprodal zemi Rusku a brutálně potlačil pokojné demonstrace. Východní regiony Ukrajiny ale tyto argumenty nesdílí. „Je to mírná revoluce, protože nikdo nechce krveprolití. Definitivně ale podle mne už není šance pro dialog,“ popisuje současnou situaci ukrajinský novinář Oleksa Livinski. Podle něj se ale ukrajinská společnost mění a už nikdy nebude taková jako před protesty.

Ukrajinský prezident nečekal, že odstoupení od vyjednávání s Evropskou unií vyvolá v zemi největší politické a společenské protesty od dob takzvané Oranžové revoluce. Studenty, kteří s přerušením cesty do Evropy nesouhlasili, brutálně zbily v centru Kyjeva bezpečnostní složky. Následně náměstí Nezávislosti obsadily tisíce lidí a vyrostlo tady stanové protivládní městečko. To odolalo i dalšímu zásahu speciálního komanda a stojí dodnes.

„Co já čekám od Evropské unie? Že se na Ukrajině objeví normální, legální prostředky politického ovlivňování života v zemi,“ říká studentská aktivistka Irina Zemljanaja. „A o všechno ostatní se musí přičinit sami Ukrajinci. Nic nám nepadne do klína zadarmo. Evropa by nám pouze měla pomáhat, abychom neschvalovali špatné zákony. Aby nebyli trestáni političtí a ekonomičtí konkurenti státní moci.“

Stačí dolar v kapse

Původní protest nevládních organizací převzala ukrajinská opozice, která se domáhá demise vlády, vypsání předčasných prezidentských voleb a podpisu asociační dohody s Evropskou unií. Jenomže současná ukrajinská politická elita nepotřebuje dlouhodobé hodnoty a evropské ideály, potřebuje miliardy dolarů. Hotovost. A tu dostala v Rusku. Moskva slíbila Ukrajině levnější plyn a patnáctimiliardovou půjčku. Na Evropské ambice musí ale Kyjev zapomenout.

„Žádné půjčky bez reforem nevyřeší problém Ukrajiny. Ta by se ale mohla změnit, jako kdysi Polsko nebo Česká republika. Díky nejrůznějším reformám by mohla stabilizovat svoji hospodářskou situaci a zbavit se závislosti na Rusku,“ říká v Kyjevě uznávaný ekonom, duchovní otec polských reforem Leszek Balcerowicz.

Lidé před prezidentským palácem protestují proti Viktoru Janukovyčovi|foto: Martin Dorazín

„Přijel jsem sem jako člověk, který měnil polskou ekonomiku a který se zajímal o to, co se dělo v jiných postkomunistických zemích. Nepochybuji o tom, že Ukrajina stojí před strategickým rozhodnutím: Buď si vezme půjčky, které ji nikam neposunou. A nebo se odváží pro reformy. Na začátku to možná bolestné, ale z dlouhodobé perspektivy pozitivní.“

Lidé v centru Kyjeva protestují už více jak měsíc. Jejich takzvaný Euromajdan zřejmě nepřinutí státní moc, aby reformovala vládní kabinet, a nebo aby prezident odstoupil. To jsou nereálné požadavky. „V jakékoliv demokratické zemi by protest milionu lidí vyvolal diskusi o změně vlády. Naše státní moc ale tento demokratický jazyk nechápe a nerozumí mu. Našim cílem je ale pořád podpis asociační dohody s Evropskou unií,“ říká mi bývalý ministr vnitra Jurij Lucenko.

Lídr s tvrdou rukou

Největší výhrou nespokojených Ukrajinců je ale protest samotný. Zdálo se, že takzvaná občanská společnost na Ukrajině je mrtvá. Najednou se ale probudily desítky organizací, které nechtějí být lhostejné k tomu, co se v zemi děje. A zdá se také, že nynější protesty stvořily nového opozičního lídra Vitalije Klička. Bývalý boxer má momentálně podle průzkumů největší šance konkurovat současnému prezidentovi.

Kličkova politická kariéra paradoxně začala také na náměstí Nezávislosti v centru Kyjeva. Při obhajobě mistrovského titulu nastoupil boxer Kličko s oranžovou stuhou na trenýrkách, symbolem tehdejších protestů v jeho rodné zemi. Vítězství věnoval lidem na Ukrajině. Když se pak Kličko objevil na kyjevském hlavním náměstí ještě s monokly a natrženou pusou, dav ho přivítal jako národního hrdinu. Z pódia tehdy ještě nic nesliboval.

Neuplynuly ale ani dva roky a už kandidoval na post starosty Kyjeva. „Vím, že můžu využít energii, kontakty, možnosti a své zkušenosti ve prospěch své země. Věřím, že toho můžu hodně změnit,“ říkal před sedmi lety Vitalij Kličko. Starostou Kyjeva se sice nestal, ale sport definitivně vystřídala v jeho životě politika. „Každý den používám vlastnosti, které mě naučil box. Je to houževnatost dosáhnout cíle, je to vůle k vítězství. Bez toho bych v politice neobstál.“ Jak je vidět, svůj boj nevzdal.

Dnes je na Ukrajině symbolem protestů, patří k nejoblíbenějším politikům v zemi. Před rokem se jeho strana UDAR stala třetí nejsilnější v zemi. Ukrajinci věří, že právě Kličko může být jejich spásou. „Vážím si ho. V boxu dokázal maximum, teď se předvede v politice. Je bohatý, nenechá se zkorumpovat a je pro nás poslední nadějí,“ říkal mi pětadvacetiletý Alexej.

Předseda opoziční strany Úder a boxer Vitalij Kličko na demonstraci v centru Kyjeva|foto: Martin Dorazín

Vitalij Kličko vyřídil v boxerském ringu každého soupeře. Ukrajinská politika je pro něj novou výzvou. „Chtěl bych, aby se politika od boxu nelišila. To znamená, aby i v ní platila jasná pravidla. Tak to dnes ale na Ukrajině nefunguje.“ Kličko by to proto rád změnil. „Nabízíme demokracii, nechceme žít v autoritářském režimu. Pro nás je nejdůležitější svoboda člověka, jeho práva a zákony. Naší hodnotou nejsou nakradené peníze.“ Své názory nezměnil Kličko ani dnes, když stojí v centru Kyjeva před mnoha tisícovým davem.

Lidé charismatického Klička respektují, nejenom kvůli jeho svalům a železné pěsti. Nezadal si totiž v minulosti tolik s politikou. To on je dnes hlavním vyzyvatelem současného prezidenta Janukoviče. „Řečeno boxerským jazykem, Vitalij Kličko se musí připravit na dvanáctikolový souboj. To nebude vítězství díky knockoutu hned v prvním kole,“ glosoval před rokem Kličkovy politické ambice politolog Vladimír Fesenko.

Dvoumetrový Kličko si ale věří. Dnes to může být právě on, kdo změní Ukrajinu. Nikdy o výsledku v politickém ringu nepochyboval. Toto řekl už před sedmi lety: „Já zvítězím. Víte, když jdete do boxerského ringu a přemýšlíte o tom, že můžete prohrát, tak nikdy nezvítězíte. Pochybnosti prostě ve sportu ani v politice nemají místo.“

Začalo to útěkem od stolu

Před třemi měsíci Evropa vyjednávala s Kyjevem detaily asociační dohody a zdálo se, že jedinou překážkou bude citlivá kauza bývalé premiérky Julii Tymošenkové. Unie totiž požadovala její propuštění z vězení a převoz na léčení do Německa. Zdálo se, že řešení má v rukou prezident Viktor Janukovič.

„Ukrajinská legislativa potřebuje speciální zákon, který by umožnil léčení odsouzených Ukrajinců v zahraničí. Politické síly takový zákon teď připravují a co nejdříve ho předloží k hlasování v parlamentu,“ sliboval tehdy ukrajinský prezident.

Moc času ale nezbývalo. Viktora Janukoviče tehdy poslouchal český prezident Miloš Zeman, který byl v té době na návštěvě Ukrajiny. Na otázku, jestli se dostane Julia Tymošenková na svobodu ještě před summitem ve Vilniusu, odpověděl Miloš Zeman, bývalý prognostik, takto: „Pravděpodobnost se se stoprocentní jistotou pohybuje v intervalu nula až sto procent.“ A měl pravdu.

Stoupenci ukrajinské opozice stále protestují v ulicích Kyjeva|foto: Petr Vavrouška

Hluchota k evropanství

Poslanci ukrajinského parlamentu nenašli kompromis a zákon, který by řešil osud expremiérky Tymošenkové, schválen nebyl. Unijní politici na poslední chvíli dokonce tuto podmínku zrušili. Ukrajina ale pár dnů před summitem všechny šokovala. Přerušila vyjednávání o asociační dohodě. Marně se pak ukrajinští demonstranti ve Vilniusu snažili donutit přijíždějícího prezidenta Janukoviče, aby podepsal. Nepomohla ani hesla, že Ukrajina, to je Evropa. Vláda v Kyjevě zmařila několikaleté vyjednávání, aniž by evropským partnerům nabídla přesvědčivé argumenty, proč.

Jak přiznal český premiér v demisi Jiří Rusnok, prezident Janukovič ztratil důvěryhodnost. „Já myslím, že hodně, protože to úsilí, které bylo vynaložené z obou stran, bylo značné. A to se najednou ztratilo. Logicky si pak musíte říct, jestli to s vámi takový partner myslí vážně.“

Ukrajinský prezident se zachoval jako handlíř. Čekal, co mu nabídne Evropská unie a zároveň vyjednával s Ruskem. Brusel tuto strategii podcenil. „Nicméně si myslím, že i toto bude jistým poučením pro nás v Evropské unii, že možná musíme být trochu akčnější v tom, co jsme schopní nabídnout a jak rychle nabídnout našim partnerům na východě,“ dodal Rusnok.

Český zájem

Odložení podpisu asociační smlouvy a dohody o volném obchodu není jen zklamáním pro část ukrajinské veřejnosti. Na tuto historickou změnu čekali také čeští podnikatelé. Důležitost Ukrajiny zcela jasně vysvětlil prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. „Ukrajina patří mezi dvanáct prioritních zemí podle nové proexportní strategie. To zaprvé. A za druhé podle přání českých podnikatelů a zaměstnavatelů suverénně na prvním místě zájmu vyšla Ukrajina a Kazachstán.“

Stoupenci ukrajinské opozice stále protestují v ulicích Kyjeva|foto: Petr Vavrouška

I proto dnes sledují zástupci stovky českých firem dění na Ukrajině tak bedlivě. Jde také o jejich byznys. Investovat dnes v zemi, která se nechová předvídatelně a která má tak nestabilní politickou atmosféru, může být riskantní. „Čím více se bude Ukrajina otevírat Evropské unii, tím je to pro nás větší šance, protože my jsme Ukrajině nejblíže a umíme tyto oblasti takzvaně dělat. Pro nás je to tedy obrovská výzva. Ale dá se jen těžko odhadnout, jak dlouho se bude Ukrajina vyrovnávat s požadavky Evropské unie a jak dlouho bude ten proces trvat.“