Rusko předsedá samitu skupiny G8
Americký prezident George W. Bush, který se kdysi nechal slyšet, že vidí do duše Vladimra Putina, bude mít v příštích dnech dost obtížný politický úkol.
Na jedné straně má Bush jistě velký zájem zaznamenat nějaký viditelný diplomatický úspěch - už proto, že důvěra, které se mu dostává na mezinárodní scéně v poslední době povážlivě poklesla - ale na druhé straně musí "balancovat touhu po pokroku v mezinárodních záležitostech" tak, aby nevypadal jako někdo, kdo schvaluje domácí tvrdou politiku Kremlu vůči opozici.
Obojí bude teď důležité a klade to v předvečer samitu G8 na prezidenta Spojených států značné nároky. Už delší dobu totiž pronikají na veřejnost zprávy, že američtí a ruští vyjednavači se blíží k dohodě, která umožní vstup Ruska do Světové obchodní organizace.
Svým způsobem je paradox, že Rusko není dávno jejím členem: tato organizace sdružuje už 149 zemí (Rusko by mělo být 150-té) a většina z nich je mnohem chudších a daleko "bezvýznamnějších" v mezinárodním obchodě. Rusko také o členství usiluje už dlouho a zbývá mu skutečně jen dohoda se Spojenými státy.
Americký prezident George Bush má také o vstup Ruska eminentní zájem - mimo jiné i proto, že si dobře uvědomuje přílišnou závislost Západu na ropě z politicky velmi nejistého regionu Blízkého Východu. Cena ropy na světových trzích dosahuje v těchto dnech znovu rekordní výše - částečně též kvůli neustálému napětí v této oblasti, které do jisté míry způsobily samy Spojené státy - nepříliš šťastným Bushovým rozhodnutím angažovat se vojensky v Iráku, respektive tím, že tamní situace zůstává nadále velmi neklidná, více než tři roky po spojenecké intervenci, která svrhla režim Saddáma Husejna.
Západ, hlavně západní Evropa, opravdu potřebuje ruské energetické zdroje a má zájem na tom, aby se Rusko stalo stabilním a spolehlivým obchodním partnerem. A vstup Ruska do Světové obchodní organizace by k tomu nepochybně přispěl.
Členství ale předpokládá, že země přísně dodržují přijatá pravidla a zejména bedlivě ctí vlastnická práva. Právě v případě ruských energetických společností jsme ale byli svědky několika velmi pochybných kroků Kremlu, včetně znárodnění ropných podniků a podezřelého uvěznění nejbohatšího magnáta Chodorkovského. Takové kroky aspirace Ruska na přijetí do Světové obchodní organizace spíše znesnadňují.
Další názorovou třecí plochu představují lidská práva a zacházení Kremlu s opozicí. Ačkoli to není záležitost, která by přímo ovlivňovala mezinárodní obchody, je to jistě námět k otevřené debatě na schůzce skupiny G8 anebo Rady Evropy, které také shodou okolností Rusko momentálně předsedá.
Členové celé řady ruských opozičních proudů uspořádali tento týden v Moskvě konferenci, jíž se účastnilo i několik západních diplomatů a novinářů. Někdejší předseda ruské vlády Michail Kasjanov, který se nyní stal prezidentským kandidátem opozice, na konferenci prohlásil - cituji - že ruské "úřady zahájily represi". Důkazem k tomu je podle účastníků konference skutečnost, že mnoho ruských opozičních aktivistů se na její jednání do Moskvy vůbec nedostalo: byli údajně cestou ve vlacích pozatýkáni a obviněni z různých vykonstruovaných trestných činů.
Tvrdil to například bývalý šachový velmistr Garry Kasparov, který pomáhal konferenci zorganizovat. Její účastníci pak podepsali otevřený protestní dopis, určený hlavám států a vlád skupiny G8, kteří se právě sjíždějí do St. Petěrsburgu. "Je zřejmé," píše se v dopise, "že kampaň proti ruské opozici je centrálně řízená a že ji schválilo politické vedení země."
Prezident Putin samozřejmě toto obvinění popírá a v televizním rozhovoru už varoval před cizím zasahováním do vnitřních ruských záležitostí. Tomu se zřejmě ale úplně nevyhne - a americký prezident George Bush má v plánu se ještě zítra, před svojí první oficiální schůzkou se svým protějškem a organizátorem samitu G8 v St. Petěrsburgu Vladimírem Putinem, sejít také s představiteli ruské občanské společnosti. Bude tak informován o tamních poměrech z první ruky.
A nahlédne pak možná do duše ruského prezidenta ještě hlouběji, než při jejich minulých setkáních.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci http://www.rozhlas.cz/cro6/audio/ Radio na přání
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.