Rusko nám vnucuje vlastní interpretaci dějin, odmítá kritiku návrhu na pomník vlasovcům Žáček (ODS)
Pražská městská část Řeporyje chce vybudovat pomník tzv. vlasovcům. Původně ruští vojáci v německých službách v kritických chvílích Pražského povstání změnili stranu a pomohli bojujícím Pražanům. Zástupci ruského ministerstva zahraničí označili návrh za příšernou iniciativu, později ruská diplomacie zkritizovala české úřady, že nadržují zločinnému přepisování dějin.
„Jsem proti, mimo jiné proto, že to znamená značnou politizaci historie. Navíc její revizi, na kterou se teď začínáme náhle dívat z pohledu poražených, nikoliv vítězů,“ říká v pořadu Pro a proti bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta.
Čtěte také
Podle něj se dostatečně nezdůrazňuje, že vlasovci byli součástí německých SS. „Dokonce i spadali pod velení Himmlera... Když se tedy bude stavět pomník, musíme brát v úvahu, že stavíme pomník esesákům.“
První vystoupení vlasovců proti Rudé armádě bylo až na jaře roku 1945. „Předtím fungovali jako pomocné policejní síly a zločinci, kteří potlačovali partyzánské hnutí... Změnili stranu tři dny před koncem války, aby získali alibi. Očekávali, že se za ně postaví povstalci, ti to ale neudělali. Ti, kteří se dostali k Američanům, byli jimi vydáni Sovětům.“
Nepopírám, že zásah vlasovců pro Prahu byl jen dobře. Ale změna stran tři dny před koncem války nevyvážila jejich předchozí zločiny... Otázka pomníků a jejich politizace neprospívá vztahům v rámci Evropy. Ukazuje to, že zahraniční politiku státu určují starostové nebo primátoři.
Jaroslav Bašta
„Česká tradice je stavět pomníky obětem války. V německých obcích staví pomníky našim hrdinům. Tady se někdo snaží postavit ten pomník hrdinům a pak se diví, že se to té druhé straně nelíbí. Proto říkám, že to je plíživá rehabilitace,“ shrnuje Jaroslav Bašta.
Je to součást ruské hybridní války
Čtěte také
„Já s tím problém nemám. Od začátku 90. let tyto pomníky vznikají a není důvod, aby nebyl i v Řeporyjích,“ soudí poslanec ODS a historik Pavel Žáček.
Východní fronta byla prý velmi složitá. „Byla to válka bez pravidel z obou stran. Mezi tím se pohyboval skoro milion mužů a žen, kteří se dokonce postavili proti bolševickému režimu. Můžeme se bavit o jejich motivech, ale to, že pomohli Praze, si pamatuje celá Praha.“
Naskakujeme na ruské vidění dějin. Rusko to zpolitizovalo, i když je to lokální řeporyjská záležitost a Rusko z toho dělá kauzu v hlavním vysílání ruské televize... Podle mě to je součást ruské hybridní války.
Pavel Žáček
Podstatná část vojáků této divize byla podle archivních dokumentů složena z vojáků mimo rámec SS. „Někteří z nich byli dokonce nasazeni na západní frontě. Takže to bylo mnohem složitější… Byla historická náhoda a pro Prahu jedině dobře, že tu vlasovci byli. A mimochodem jednání s nimi vedli místní povstalci, ale i zástupci sovětských čekistických skupin…, které je na Prahu posílali také.“
„Ruská strana nás tlačí, abychom přijali jejich interpretaci a nesnažili se odhalovat na základě našich archivů vlastní pohled na naše dějiny... A tři dny před koncem války nikdo nevěděl, jestli válka skončí během tří dnů,“ upozorňuje Pavel Žáček (ODS).
Související
-
Čtyři největší mýty o „vlasovcích“ v Praze
Byl to jakýsi kolektivní Jekyll a Hyde. Vrazi polských civilistů během Varšavského povstání, pomáhající za Pražského povstání českému obyvatelstvu v boji proti Němcům.
-
Historik: Motivací k účasti Vlasovců v Pražském povstání bylo...
Pražské povstání symbolizovalo v dobách komunismu okázalé oslavy komunistické práce a osvobození Československa „slavnou Rudou armádou". Jak se vyvíjí více než dvě ...
-
Pražské povstání zkrátilo boje v Evropě nejméně o týden aneb Když přijel ruský válec
Postup spojeneckých vojsk, zprávy o německé kapitulaci a smrt Adolfa Hitlera – právě tyto momenty byly patrně hlavní pohnutkou povstání, které vypuklo na mnoha místech.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.