Ruská opatření proti terorismu

5. listopad 2002

Ministr obrany Ivanov v pondělí oznámil, že stahování ruských vojsk z Čečenska se zastavuje. Místo něj prý nyní začne rozsáhlá, tvrdá a adresná operace ruských vojsk v celé zemi. Jak taková operace vypadá, popsal zpravodaj ruského rádia Svoboda Musa Chasanov.

Hlavní město Groznij je, podle něj, od pondělí doslova zaplaveno ruskými vojáky a policií, kteří obkličují celé čtvrti a prověřují každý byt, chodce i auto. Podezřelé pak svážejí na ústřední velitelství, jsou to především muži od šestnácti do pětačtyřiceti let. Civilisté si podle zpravodaje stěžují, že akci doprovází teror, krádeže a rabování.

Zdá se tedy že ona zvláštní operace to jsou opět jen staré známé začistky, jen zřejmě ve větším měřítku a brutálnějším provedení. Podle listu Nezavisimaja Gazeta začaly vlastně už minulý pátek, jakmile Čečenci sestřelili ruský vrtulník. Na sobotní poradě vyjádřil prý prezident Putin nespokojenost s výsledky začistek, a protože pak v neděli Čečenci sestřelili další vrtulník, bylo pondělní vystoupení ministra obrany logickým pokusem předejít dalšímu výbuchu prezidentova hněvu. Připomeňme, že v sestřelených strojích zahynulo třináct ruských důstojníků, část z nich byli dokonce velitelé osmapadesáté armády, která je považována za jeden z nejlepších útvarů ruských ozbrojených sil.

Ruská média kritizují ministra obrany za to, že místo aby přímo ohlásil rozsáhlé začistky v Čečensku, zahalil je do frází o ukončení stahování jednotek z Čečenska. Stahování jednotek je čirou fikcí, nic podobného od roku 2000 neprobíhalo, napsala k tomu Nezavisimaja Gazeta. I jiná média hovoří v této souvislosti o pohádkách. Podle některých komentátorů to však bude pohádka s hořkým koncem. Vojenský pozorovatel Alexander Golc rádiu Svoboda řekl, že čím více bude v Čečensku ruských vojáků tím více přibude porušování lidských práv. Čím více Čečenců se to osobně dotkne, tím více jich skončí v tréninkových táborech, kde se budou připravovat k boji.

Začistky se však neomezují pouze na Čečensko, obrazně řečeno probíhají i v Moskvě, kde jsou teď jejich oběťmi nejrůznější občanské svobody. Poslanci státní Dumy přijali v pátek narychlo sérii opatření, která mají usnadnit boj proti terorismu. Patří sem kromě omezení novinářského zpravodajství v době krizí, třeba i takové zvláštnosti jako jsou utajené pohřby zastřelených pachatelů. Většina poslanců Dumy de facto pochválila Kreml za způsob, jakým postupoval při teroristickém útoku v Moskvě. Přehlasovali totiž menšinové liberální frakce s jejich marným požadavkem vyšetřit, proč byl nasazen plyn? Proč nebyli příbuzní rukojmích informováni o jejich osudu? Nebo proč před divadlem nestály sanitky, které by zasaženým poskytly první pomoc? To vše by mohlo zachránit lidské životy. Kdo může za to, že zachráněny nebyly? Na to se chtěli úředníků a policistů ptát poslanci Jabloka a Svazu pravicových sil, v rámci vyšetřovací komise, avšak nezeptají se, protože Parlament zase jednou ukázal svou naprostou podřízenost Kremlu, který dal během krize jasně najevo, že podobné otázky slyší nerad.

Nejproblematičtější součástí krizového balíčku přijatého Dumou je ovšem zákon omezující svobodu tisku během protiteroristických operací a nezapomeňme, že tímto termínem Kreml označuje nejen skutečné speciální operace, ale i celou válku v Čečensku. Podle nového zákona se tedy nebudou smět šířit informace komplikující protiteroristickou operace nebo ohrožující lidské životy. S novým zákonem by tak mohlo být v Rusku trestné organizovat demonstrace nebo vyzívat k mírovým jednáním s představiteli Čečenců. Ani tady nebyl nic platný odpor poslanců z Jabloka a Svazu pravicových sil.

Ani ruská vláda se iniciativou poslanců nenechala zahanbit. Ministerstvo tisku vydalo v pondělí metodické pokyny, jak mají média postupovat v případě krizí. Dokument mísí opatření přijatá již dříve na Západě s vlastními zásadami ministerstva, z nichž některé jsou vágní jiné pak potenciálně nebezpečné. Bod jedna, vágní, například konstatuje, že novináři by se měli řídit platnou legislativou. Sporný bod osm zakazuje kritizovat práci lékařů nebo policistů. Zajímavější než samotný obsah dokumentu je, že ministr pro tisk se jal zdůrazňovat, že nejde o oběžník, jakoby podobné slovo mělo nějaký právní obsah v podmínkách svobodného mediálního trhu.

Kdyby bylo úsilí vlády a Parlamentu omezit svobodu slova platonické, bylo by pro zasmání. Problém je, že ho doprovázejí policejní razie v redakcích. V pátek v noci vtrhli vyšetřovatelé tajné služby do redakce listu Versija a zabavili tam celé připravované číslo kritizující osvobozování rukojmích v Moskvě. Fakt že Versija je bulvár hrubého zrna, nic nemění na tom, že až dosud jsme podobné praktiky byli zvyklí vídat spíše v diktátorském Bělorusku. Možná si nyní budou muset zvykat i Rusové, až kontroverzní zákon navrhovaný Dumou schválí i horní komora Parlamentu a prezident, což je více než pravděpodobné.

autor: Magdaléna Bartošová
Spustit audio