Rumunsko mezi národy a kulturami
Prezident Sarkozy nedávno poslal pryč ze své země stovky rumunských Romů, což se stalo jedním z velkých evropských problémů. Víc než francouzský představitel maďarsko-řeckého původu by si ale mohly stěžovat spíš státy jako Itálie nebo Španělsko.
V Itálii dnes žije 1,2 miliónu a ve Španělsku přibližně 700 tisíc rumunských občanů. Většina z nich pracuje jako sezónní dělníci v zemědělství a službách, je mezi nimi ale i mnoho lidí, kteří se živí nezákonně. V současné ekonomické krizi to mezi státy přináší napětí, přitom Rumunsko patří do rodiny zemí mluvících románským jazykem. Dokonce se zde roku 2006 pořádal Summit Frankofonie. Tato země je jednou z těch, které mají z hlediska národnostní migrace hodně pestrou minulost. Také z toho důvodu, že nejen v Evropské unii v současnosti žijí až milióny Rumunů.
Devět desetin dnešních obyvatel Rumunska tvoří etničtí Rumuni. Sami sebe považují především za potomky kmenů Dáků a Gepidů z doby nadvlády Římanů. V době stěhování národů ale přes území současného státu přešly i národy jako Avaři, Hunové, Pečeněhové a Kumáni (ti mířili hlavně do Panonské nížiny), Bulhaři a další Slované se usazovali tady i v okolí, takže území bylo kulturně bohaté. Jazyk ale zůstal románský, což se stalo spojovacím prvkem dávných imigrantů a napomohlo vytvoření rumunského národa.
Vytvořilo se zde Valašské a Moldavské knížectví; severní a střední část, tedy Sedmihradsko, bylo už od 11. století součástí Uherského království a později Rakousko-Uherska. Tato multinárodnostní země zaujímala do začátku 20. století více než polovinu území současného Rumunska, a tak se v oblasti Karpat usadilo mnoho Maďarů, Székelyů a ve středověku taky Sasové, Němci. Území ale nebylo schopné ubránit se masivní expanzi Osmanské říše, která zdejší národy ovlivnila spíše kulturně. Po postupném vyhnání Turků se kromě Slovanů a Švábů (především v západní a severní nížině) v zemi usazovalo i mnoho kočujících Romů.
Druhá světová válka změnila na etnické mapě mnohé. Po ní musela emigrovat většina ze 750 000 rumunských Němců, kteří také pracovali na vyhlazení statisíců místních Židů. Z nich se naštěstí po válce mnoho lidí zachránilo a většinou emigrovali do Izraele a USA. Maďaři a Székelyové tvoří dodnes asi 2 milióny obyvatel v župách Harghita a Covasna, tedy v kraji hraběte Drákuly. Romové tvoří 2,5 % obyvatel, ale většinou už migrují do jižní Evropy. V zemi žijí i tisíce Čechů a Slováků. K rumunským předkům se kromě toho hlásí mnoho miliónů osob po celém světě, často v USA, Latinské Americe a Francii. V současném Rumunsku zase žije 133 000 imigrantů, hlavně z Moldávie, Turecka a Číny.
Dodnes zůstává žhavou otázkou, kdo je vlastně „Rumun“. V dnešní samostatné Moldávii se totiž mnoho obyvatel považuje za Rumuny, kteří byli odtrženi jako Besarábie. Mnozí zdejší představitelé ale stále považují 2,8 miliónu Moldavanů za etnické Rumuny. Po roce 1990 se dokonce jednalo o připojení Moldávie k Rumunsku, čemuž zabránila válka v Podněstří. V Moldávii totiž žije mnoho Rusů a Ukrajinců, což spojení zabraňuje. Stejně tak v sousední Ukrajině stále žije 150 000 (plus 250 000 Moldavanů) a v Rusku přes 5 000 (plus 170 000 Moldavanů) Rumunů. Emigrujících Moldavanů je v Rumunsku 75 000.
Etnická mozaika Rumunska proto přináší zmatky jak na východě Evropy, tak na západě a jihu. Tam tedy většinou žijí rumunští Romové, kteří například tvoří absolutní většinu předků dnešních Romů na Slovensku a v České republice. Samotné Rumuny, kterých v samotné zemi pobývá okolo 20 miliónů, většinou spojuje příslušnost k Rumunské ortodoxní církvi. Přitom doufají, že i pevné pouto románského jazyka a kultury se státy západní a jižní Evropy zase přinese zlepšení vztahů. Současné jednání Francie je nejspíš zklamalo, přesto stovky let kulturní výměny nic nevymaže.
Seriál Svět a migrace vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
