Rudý příliv zabíjí zvířata. Za jeho zvýšený výskyt může změna klimatu i člověk

16. srpen 2018
Rudý příliv u pobřeží Kalifornie

Při pobřeží Floridy a Texasu se s jevem zvaným rudý příliv potýkají každoročně. Poslední dobou nicméně trvá čím dál tím déle a ovlivňuje nejen život v oceánu, ale i lidské zdraví.

Červené zabarvení vody způsobuje rychle rostoucí kolonie mikroskopických řas, které obsahují velké množství karotenoidů. Obrněnka Carenia brevis, o které je řeč, navíc produkuje toxiny. „Zatímco podobné organismy mají na povrchu pancíř, pro tuhle obrněnku to neplatí,“ říká vedoucí Oddělení mikrobiální ekologie vody z Hydrobiologického ústavu Akademie věd Petr Znachor.

Florida v souvislosti s rudým přílivem vyhlásila v pobřežních okresech stav nouze. Květy řas zabíjejí ryby, žraloky, mořské želvy, ptáky i kapustňáky. Zdravotní problémy mohou mít také lidé.

A právě absence takzvaného pancíře je příčinou toxicity. „Když fouká vítr a dochází k turbulencím, mohou se buňky řasy snadno rozbít a toxin, který obsahuje, se dostane do aerosolu,“ vysvětluje hydrobiolog.

Nezdolná mořská řasa

Rudý příliv u pobřeží Japonska

Mořský příboj nedopřává řasám v pobřežních védách ani chvilku oddechu. Jak dokážou křehké stélky odolat opakovanému mechanickému namáhání?

U člověka může podle Petra Znachora toxin vyvolat respirační problémy, nevolnost, brnění končetin, ztrátu pohybové koordinace nebo bolest svalů. „Carenia brevis ale způsobuje zejména masové otravy ryb,“ dodává.

Aktuální rudý příliv trvá už od loňského října, což je zatím nejdéle od roku 2006. Vědci si myslí, že za enormním výskytem tohoto jevu stojí znečištění oceánů a globální změny klimatu, s nimiž souvisí vyšší počet hurikánů.

„Hurikán způsobí změnu mořského proudění a do příbřežních vod se dostane voda z hlubších částí oceánu, bohatá na živiny. Řasa má tak výhodné podmínky pro svůj růst a dojde k jejímu přemnožení,“ popisuje Znachor.

Spustit audio
autoři: Klaudie Richterová, Zuzana Marková

Související