Řasy a sinice vynalezly fotosyntézu a okysličily zemskou atmosféru, připomíná botanička

7. červen 2018

Jakou roli hrají v přírodě řasy a sinice? Více o těchto prastarých a zajímavých organismech hovořila v Magazínu Leonardo Markéta Bohunická z Katedry biologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Hradec Králové.

„Letos je sezóna sinic posunutá trochu dopředu. Obecně jsou ale nebezpečné ke koupání ty vody, kde vidíme zelenou kaši, biomasu řas a sinic na povrchu,“ uvedla botanička.

Ta ale také upozornila, že pokud jsou tyto rostliny v prostředí zastoupeny v přirozeném množství, nejsou nebezpečné. „Přesto zvláště nadbytek sinic, protože produkují chemické látky, může být člověku nebezpečný.“

Mezi řasami a sinicemi je zásadní rozdíl. „Společné mají to, že jsou to často mikroskopické organismy, které dokáží vytvářet organické látky pomocí fotosyntézy.“

Aby se člověk jedem sinic otrávil a zemřel, takových případů je velmi málo. Spíše jde o alergické reakce, kdy při vstupu nebo pobytu v takové vodě mohou citliví jedinci mít vyrážky na kůži, záněty spojivek, nevolnost a podobně.
Markéta Bohunická

„Ale sinice jsou bakterie s velmi jednoduchou buňkou, nemají organely, zatímco řasy mají buňku složitější, často i větší... Základní barvou sinic je modrozelená, kdežto řasy jsou hráškově nebo trávově zelené,“ vysvětlila Bohunická.

Řasy a sinice nenajdeme jen ve vodním prostředí. „Jsou v suchozemských biotopech, například v poušti, ve sněhu a ledu. Jsou na planetě Zemi dlouho, takže měly dost času adaptovat se na různé podmínky.“

To, že by řasy nebo sinice byly jen škodlivé, rozhodně říct nelze. „Jde o velmi ekologicky důležitou a zajímavou skupinu. Vznikly už před 3,5 miliardami let, vynalezly fotosyntézu a už tehdy pomocí ní změnili atmosféru na kyslíkatou.“

I dnes jsou řasy a sinice, které se vznášejí ve vodním sloupci a tvoří tzv, fytoplankton, zodpovědné asi za polovinu světové produkce kyslíku. Kromě toho produkují velké množství biomasy, organických látek, které mají velkou roli v potravním řetězci.
Markéta Bohunická

„Následkem toho vznikly formy života, které známe dnes, takže jejich role na planetě je veliká. Také o svou schopnost fotosyntézy se podělily, takže všechny zelené rostliny dnes vděčí za svou existenci prapůvodním předkům dnešních sinic.“

Fytoplankton také zároveň ovlivňuje klima planety tím, že ze vzduchu spotřebovává oxid uhličitý, známý skleníkový plyn. „Tak snižuje jeho koncentraci v atmosféře, a tím je planeta chladnější, než by byla bez něj.“

„Pokud se ale sinice přemnoží, tak skutečně potlačují veškerou diverzitu dalších organismů a dělají vody poměrně nezajímavými,“ shrnula Markéta Bohunická.

autoři: Veronika Paroulková , oci
Spustit audio

Související