Rozvod navyšuje riziko chudoby žen ve stáří

8. listopad 2013

Rozvod má zásadní vliv i na budoucí příjmy partnerů v důchodu. Ženy mohou mít kvůli rozpadu manželství až o sedm procent nižší příjem v penzi, než kdyby zůstaly s partnerem.

Důvodem je tradiční rozdělení rolí - tedy žena v domácnosti a muž v práci - totiž matkám omezuje možnost vybudovat si kariéru a tím si zajistit dostatečný příjem pro slušnou penzi. Na rozdíly poukázala nedávná studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při institutu CERGE. Podle ekonomů by pomohlo společné důchodové pojištění.


Rozvod se více vyplatí mužům

Ženy v Česku mají v průměru o pětinu nižší penze než muži. Na konci června dostávaly téměř jedenáct tisíc korun, zatímco muži si přišli na více než dvanáct tisíc. Důvod je jednoduchý. Ženy vydělávají méně a navíc platí odvody kratší dobu. Navíc mají větší riziko nezaměstnanosti, i proto ve stáří kvůli nižším penzím propadají do chudoby více než muži. V Česku se přitom rozpadá téměř polovina manželství. "Ženy musí hodně uvažovat o finančním zajištění v budoucnosti, pokud by měly vyšší finanční gramotnost, tak by asi více zvažovaly, zda zůstanou doma s dětmi nebo budou budovat svou kariéru," upozorňuje Lada Wichterlová z Gender Studies.

Po rozvodu navíc obvykle klesá i životní úroveň obou partnerů. Musí si sámi platit bydlení a další životní náklady, které dřív je hradili společně. Rozvedení navíc nemají nárok ani na pozůstalostní penzi. Podle Gender Studies přichází ženy v průměru kvůli rozpadu manželství o sedm procent měsíčního příjmu ve stáří. Naopak většina rozvedených mužů si podle studie v průměru přilepší skoro o tři procenta. "Ideální by bylo obecné zrovnoprávnění žen a mužů ve společnosti. Ženy se totiž věnují nefinančním formám práce, zůstávají doma s dětmi a nebo pečují o rodiče a podobně. Například ve Francii je kratší dovolená a oba rodiče jdou na flexibilnější místa a střídají se o péči o dítě," popisuje vzor Lada Wichterlová.


Chiméra kariéry s rodinou

Situace v české společnosti navíc podle ekonomů příliš ženám nenahrává k tomu, aby i během rodičovské mohly pracovat. Chybí místa v mateřských školkách, není dostatek firemních školek. "Jedna věc jsou instituce péče o děti, kterých je zásadní nedostatek a ženy v podstatě nemohou využít svého zákonného práva. Musí pak rozvázat pracovní poměr a pak se těžko po několika letech vrací do práce," vysvětluje Radka Dudová ze Sociologického ústavu.

Ani firmy zatím příliš nevycházejí ženám vstříc. Stále chybějí částečné pracovní úvazky, které nabízejí spíše velké nadnárodní firmy. "Samozřejmě by mělo být více částečných úvazků, ale i to je past pro ženy, protože nejde dělat vlastní kariéru. Zaměstnavatel totiž ode mne automaticky nic zásadního nečeká. Lepší by bylo více zapojit muže do péče o dítě a třeba také zmírnit v práci, aby i žena mohla budovat kariéru.


Ohodnoťte práci pro rodinu!

Ekonomická studie poukazuje na to, že majetek a úspory za dobu manželství se při rozvodu vypořádávají. Netýká se to ale budoucích příjmů od státu, tedy třeba důchodu, i když na ně má manželství vliv. Podle autorů by bylo jedním z řešení sdílené důchodové pojištění. "To znamená, že správa sociálního zabezpečení dostane od zaměstnavatele muže a ženy informace o jejích příjmech, ty sečte a každému započte pro výpočet důchodu jednu polovinu," vysvětluje ekonom z Institutu Cerge Jiří Šatlava.

Tento postup by snížil průměrný důchod mužů o 2,6 procenta, penzi žen by naopak zvedl o šest procent. Sdílení podle ekonomů tak významně sbližuje starobní důchody manželů. Výše je tím bližší, čím déle trvalo manželství. Pokud trvalo celou pracovní kariéru, budou podle autorů studie penze identické. Socioložka Radka Dudová ale upozorňuje, že sdílené důchodové pojištění není nejideálnějším řešením. "Je to pozitivní v ocenění práce doma s rodinou, ale může to paradoxně podporovat rozdělení tradičních rolí. Vlastně to ženám říká: Proč mám budovat kariéru, když mi manžel zajistí nárok na slušnou penzi."

Sdílené důchodové pojištění ale není podle výzkumných pracovníků úplně samospásné. "Stírá rozdíl nižších příjmů žen, které mají nižší příjmy. Ty rozdíly v penzích totiž nejsou percentuelně tak velké jako u platů. Ten systém tyto nůžky zavírá," říká Milan Šlapák z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Český důchodový systém je podle něj už dnes solidární. Přesto by změna ke společnému důchodovému pojištění měla vliv na penze žen, připouští Milan Šlapák. "Dopad by byl pozitivní ve prospěch žen, ale je otázkou, zda je řešením pro ty nejohroženější skupiny. Pokud totiž dvojice není sezdaná, tak opatření nebude mít žádný efekt."

Řešením by prý mohlo být zavedení nějakého minimálního důchodu i s ohledem na to, jestli člověk ve stáří žije osamoceně v domácnosti nebo má partnera. Podle ministerstva práce a sociálních věcí ale není přímým důsledkem nižších důchodů u žen samotný rozvod, ale vliv má na to spíše rozdílná výše příjmů u žen a mužů v České republice. Zpravidla platí to, že ženy za práci stejného charakteru berou méně než muži. To se promítne i do důchodů. Sdílené penzijní pojištění je podle úřadu v rovině majetkoprávní. Tedy jako takové by se mělo vypořádat po rozvodu. Nicméně o jeho zavedení zatím ministerstvo neuvažuje.

autor: pbe
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.