Rozumek: Konec migračního paktu může být ve společném zájmu populistů i lidskoprávních organizací
Počet ilegálních migrantů přicházejících do Evropy v první polovině roku znatelně poklesl, podle údajů agentury Frontex jich je meziročně o třetinu méně. „Lze říci, že začínají fungovat dohody se severoafrickými státy, zejména s Tuniskem, odkud jsme loni zaznamenávali rekordní počty osob přicházejících na ostrov Lampedusa. Pokles je znatelný,“ vysvětluje v pořadu Interview Plus ředitel Organizace na pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.
Přes východní Středomoří do Evropy přicházejí zejména občané Sýrie, Afghánistánu, Turecka nebo Palestiny, naopak přes Španělsko putují hlavně obyvatelé západní Afriky, což jsou většinově ekonomičtí migranti.
Čtěte také
V západním směru lidé stále častěji riskují plavbu Atlantikem na Kanárské ostrovy. „Uprchlíci a migranti hledají spolu s převaděči nové cesty, protože žádná legální trasa ani pro nejvíce pronásledované neexistuje. Čím větší kontroly, tím nebezpečnější a delší trasy lidé využívají,“ upozorňuje Rozumek.
Roli v omezování migrace hrají i praktiky italské pobřežní stráže, které jsou podle Rozumka často za hranou lidských práv i mezinárodního práva. „Předávají uprchlíky zpět do rukou libyjských pohraničníků, kteří se k nim chovají příšerně,“ upozorňuje.
Spolu s pomocí uprchlíkům s právem na azyl zdůrazňuje Rozumek také nutnost pomáhat v zemích původu, jako to dělá Německo nebo Velká Británie. „Ale na druhou stranu pořád musíme vnímat, že na světě jsou příšerné režimy, jako třeba v Eritreji nebo v Sýrii. A odtud máme právní i morální povinnost lidi přijmout a pomoci jim,“ zdůrazňuje.
Nečekaní spojenci
I přes pokles počtu přicházejících migrantů se Rozumek nedomnívá, že by ve veřejné debatě téma migrace oslabilo. Už proto, že populistické strany napříč Evropou si ho nebudou chtít nechat vzít.
Evropský parlament na jaře schválil Evropský migrační pakt, který kritizují protiimigrační strany i lidskoprávní organizace.
„Bojíme se, že téměř všichni uprchlíci skončí zavření v detencích na hranicích, kde k nim nebude mít přístup nikdo z právníků či občanských organizací,“ kritizuje Rozumek s tím, že není jisté, zda bude azylové řízení probíhat standardně.
Čechům se podařilo prosadit, že i ty nejmenší dětí skončí za mřížemi v detencích.
Martin Rozumek
Obává se také toho, že nebudou správně identifikovány zranitelné osoby. „Bohužel Čechům se podařilo prosadit, že i ty nejmenší dětí skončí za mřížemi v detencích. Dvouleté a tříleté děti tam budou s rodinami pobývat až 90 dní, což je ostuda,“ dodává.
Rozumek nevylučuje, že se nakonec podaří zajistit spravedlivý proces a pakt fungovat bude, stejně tak se ale mohou protnout cíle lidskoprávních organizací i protiimigračních stran. „Pokud by se jim podařilo migrační pakt zlikvidovat a demontovat, tak to paradoxně může znamenat, že se spoustě lidem uleví,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
