Roztroušenou sklerózou život nekončí, je ale nutné přijít včas, říká pacientka

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Snímky řezu mozku z magnetické rezonance v měsíčních intervalech. Světlé skvrny indikují aktivní poškození (léze)

Dnes je Světový den roztroušené sklerózy, chronického zánětlivého onemocnění centrálního nervového systému. Nejčastěji se rozvíjí u mladých lidí mezi 20. a 30. rokem života. U nás jí trpí necelých 20 tisíc pacientů. I když jde o nemoc nevyléčitelnou, při včasné diagnóze ji lze mít díky moderním lékům pod kontrolou.

„Měla jsem štěstí, že jsem dostala poměrně brzy léky první volby, které nemoc téměř zastavily, a ta nezpůsobuje další ataky,“ uvedla v Magazínu Leonardo paní Anna, která roztroušenou sklerózou trpí už 15 let.

Pokud je nemoc stabilizována a nezhoršuje se, je možné normálně fungovat, k čemuž je velmi důležitá i psychika, potvrdila pacientka. „Poznala jsem, i po letech se s nemocí dá žít, mohou být sice nějaké obtíže, ale život tím nekončí.“

Lékaři paní Anně doporučili sport, které mu se oddává dodnes. „Snažím se chodit na delší časy s trekovými hůlkami, na kole ujedu stejně jako všichni ostatní, jen když je trochu horko, jsem unavenější.“

Tělo v boji samo proti sobě


Vliv na rozvoj nemoci, která se nevyhýbá dětem, ani seniorům má kromě genetické výbavy i zevní prostředí. Nedostatek vitamínu D, určité virové infekce, zejména infekční mononukleóza, pravděpodobný negativní vliv má i kouření. Velkou neznámou je prostředí tlustého střeva, tzv. mikrobiom, kde se rozhoduje, jestli se onemocnění spustí, a začne takto škodit, nebo ne. Hana Horáková

„Základní problém je, že imunitní systém se splete, a přestane rozpoznávat své vlastní zdravé buňky jako zdravé, a začne útočit sám proti vlastním buňkám,“ popsala mechanismus nemoci lékařka Hana Horáková z Neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

V takovém případě buňky imunitního systému, tedy bílé krvinky putují do mozku a do míchy, kde cíleně hledají nervová vlákna, která poškozují.

Roztroušená skleróza je známá asi 200 let, ale první léky přišly až v 50. letech minulého století, kdy se nemoc léčila pomocí kortikoidů a cytostatik. „Klíčový byl příchod léků první volby, tedy biologických interferonů, které vstoupily na český trh v roce 1996.“

Na nejmodernější léky se stále čeká

Léčba roztroušené sklerózy zaznamenala v posledních 20 letech obrovský pokrok. „Dnes máme registrováno více než 10 léků, ty jsou ale bohužel na tu časnou, zánětlivou fázi onemocnění.“


Nemocné s roztroušenou sklerózou u nás sleduje registr pacientů, který bez jakékoli státní podpory založil Nadační fond Impuls. Registr je pro lékaře nepostradatelným pomocníkem, aby zmapovali výskyt nemoci a také věděli, jak léčba funguje.

„Když už zasahujeme v pokročilé fázi a pacient je na vozíku, ani tyto léky neumí opravit poškozená nervová vlákna, umí pouze zastavit zánět. Proto je nutné stanovit diagnózu co nejdříve, k čemuž dnes pomáhá vyšetření magnetickou rezonancí.“

Zásadní roli při onemocnění roztroušenou sklerózou hraje také psychika. „Je to extrémní psychologická zátěž, a je těžké se s tím poprat. Depresivita tam nepochybně je,“ tvrdí lékařka.

„Aktuálně se čeká na léky, které by pomohly lidem,u nichž se nemoc rozvinula natolik, že na ně moderní biologika už nezabírají. Klíčové jsou pro nás teď ty léky, které umí opravit už napadené, ale stála o život bojující neurony,“ shrnula neuroložka Hana Horáková.