Rozporuplná cesta papeže do Rakouska

To se odrazilo i na poměrně malé účasti na setkání s papežem, i když neustálý déšť, který ho doprovázel, sehrál negativní úlohu. Podle oficiálních údajů se namísto očekávaných sta tisíc účastníků dostavilo kolem 70 tisíc a dalšího půl milionu sledovalo návštěvu prostřednictvím televize.

Vzhledem k tomu, že v Rakousku žije téměř šest milionů katolíků, podle průzkumu více než 80 procent nedávalo návštěvě velký význam. Právě ve dnech návštěvy zveřejnila rakouská tisková agentura APA žebříček nejoblíbenějších zahraničních osobností a na prvém místě se umístil tibetský Dalajláma. Příčinou této situace je kromě trendů moderního světa zřejmě dlouholetý spor o reformy uvnitř samotné rakouské církve, doprovázený sexuálními aférami jejich představitelů.

Když v roce 1983 po prvé po dvou stech letech přijel do Rakouska papež Jan Pavel II., vítalo ho nadšených půl milionu věřících. Jak ukázal nynější počet, situace se radikálně změnila. Časopis "Profil" napsal , že"Benedikt navštívil zemi, která se od něho odvrací". Kvůli krizi vystupuje z církve ročně více než 30 tisíc věřících a pouhých pět tisíc do ní vstupuje.

Současně s tím vznikají reformistické platformy, z nichž nejsilnější, nazvaná "My jsme církev", se snaží zvrátit tento negativní vývoj. Žádá demokratizaci uvnitř katolické církve, zrušení celibátu a otevřený dialog s věřícími. Naděje reformistů, že se Benedikt XVI. během návštěvy Rakouska s nimi sejde, se však nesplnila. Místo toho demonstrativně ve svém volném čase zavítal do bašty konzervativců kláštera Heiligenkreuzu, aby zde porozprávěl se zastánci současného církevního kurzu.

Neočekávanou polemiku vyvolala papežova slova při setkání s představiteli rakouského politického života k otázce potratů. I když se jeho mluvčí poté snažil vysvětlit, že tím nemyslel nějaký příkaz, řada politiků to pochopila jako snahu prosadit zákonem jejich zákaz. Sociálně demokratická ministryně pro ženské záležitosti Doris Buresová to rozhodně odmítla prohlášením, že "každá žena, která se rozhodne pro přerušení těhotenství, bude mít v Rakousku i v budoucnosti právo na nejlepší lékařskou péči".

Kriticky se k návštěvě postavili i rakouští protestanti. Ti zastávají názor, že papež místo návštěvy Rakouska měl zavítat ve stejnou dobu na jednání 3. evropského ekumenického shromáždění, kterého se zúčastnilo na 2 500 představitelů křesťanských církví i židovských a muslimských komunit v rumunském Sibiu.

Na straně druhé byla jednoznačně pozitivně hodnocena účast Benedikta XVI. u památníku 65 tisíc rakouských obětí holocaustu na vídeňském Judenplatzu spolu s představiteli židovské náboženské obce. Nejsilnější dojem podle ohlasů rakouského tisku vyvolala papežova starost o budoucnost evropského kontinentu a zdůraznění úzkého spojení duchovní a sociální dimenze s křesťanstvím. "Alespoň v této otázce mu nikdo neodporoval," konstatoval návstěvu list "Kleine Zeitung".

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .