Rozmazlení vlci se méně rozmnožují
Vlčata, o která pečují starší sourozenci, rychleji rostou a mají větší šance na přežití. Za příliš snadný start do života ale zaplatí menší úspěšností při rozmnožování.
Vlk rudohnědý (Canis rufus) pochází z jihovýchodu Spojených států, ale v 70. letech minulého století ve volné přírodě zcela vyhynul. V roce 1988 však začala úspěšná reintrodukce zvířat, která byla odchovávána v zoologických zahradách v Severní Karolíně. Volně žijící vlky nyní odchytávají biologové z kanadské Trent University. Zaznamenávají si jejich velikost a váhu a monitorují životní historii jednotlivých vlků.
Ve vlčích smečkách je běžné, že starší mláďata pomáhají svým sourozencům. Vědci odpozorovali, že pokud je vlků málo a kořisti hodně, má tato pomoc pozitivní výsledky – vlčata obojího pohlaví jsou větší a těžší. Pokud je však vlků hodně, začnou se projevovat mínusy – mladé samičky jsou menší a hubenější, což naznačuje, že se od jídla nechávají odstrkovat svými bratry. Zajímavé však je, že samci na péči svých chův doplatí v pozdějším životě. Vědci předpokládali, že z nich vyrostou reprodukčně úspěšní vlci, ale výzkum ukázal pravý opak.
Samci, kteří byli jako mláďata „rozmazlováni“, mají méně potomků než ti, kterým se pomoci starších sourozenců nedostávalo. Vědci předpokládají, že to je metabolická cena za příliš rychlý růst, který umožnila hojnost potravy.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.