Rozmazlení vlci se méně rozmnožují

22. říjen 2010
Monitor

Vlčata, o která pečují starší sourozenci, rychleji rostou a mají větší šance na přežití. Za příliš snadný start do života ale zaplatí menší úspěšností při rozmnožování.

Vlk rudohnědý (Canis rufus) pochází z jihovýchodu Spojených států, ale v 70. letech minulého století ve volné přírodě zcela vyhynul. V roce 1988 však začala úspěšná reintrodukce zvířat, která byla odchovávána v zoologických zahradách v Severní Karolíně. Volně žijící vlky nyní odchytávají biologové z kanadské Trent University. Zaznamenávají si jejich velikost a váhu a monitorují životní historii jednotlivých vlků.

Ve vlčích smečkách je běžné, že starší mláďata pomáhají svým sourozencům. Vědci odpozorovali, že pokud je vlků málo a kořisti hodně, má tato pomoc pozitivní výsledky – vlčata obojího pohlaví jsou větší a těžší. Pokud je však vlků hodně, začnou se projevovat mínusy – mladé samičky jsou menší a hubenější, což naznačuje, že se od jídla nechávají odstrkovat svými bratry. Zajímavé však je, že samci na péči svých chův doplatí v pozdějším životě. Vědci předpokládali, že z nich vyrostou reprodukčně úspěšní vlci, ale výzkum ukázal pravý opak.

Samci, kteří byli jako mláďata „rozmazlováni“, mají méně potomků než ti, kterým se pomoci starších sourozenců nedostávalo. Vědci předpokládají, že to je metabolická cena za příliš rychlý růst, který umožnila hojnost potravy.

Zdroj: Proceedings of the Royal Society B

autor: redakce ČRo Leonardo
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.