Rozhodování o domech by se mělo vrátit do rukou lidem, kteří v nich bydlí, míní architekt Rajniš

Rajniš je také autorem věže Ester v Jeruzalémě. Se svými modely v roce 2010 reprezentoval Česko v Benátkách. V Paříži získal mezinárodní cenu za udržitelnou architekturu. Nedávno vydal obsáhlou monografii s názvem Huť architektury, ve které bilancuje a ohlíží se za tvorbou posledních dvaceti let.

Čtěte také

Vltavská filharmonie zvedne sebevědomí Čechů a stane se značkou Prahy, věří architekt Pleskot

„Přemýšleli jsme o tom už dlouho. Hodně pracujeme a vznikají nové a nové projekty, realizace. Stojí za to to shrnout a ohlédnout se ne do minula, ale do budoucnosti. Děláme všechno pro to, abychom byli jakýmisi proroky nového věku. Až skončí tato proklatá třetí světová válka, kterou rozjel Putin, tak nás čeká patrně nový svět, nový život a hlavně architektura, která nebude mít zoufalé vady předchozích sto let,“ vysvětluje.

Podle něj se právě sto let potácí evropská architektura ve velikých problémech vyvolaných, jak říká, dvěma srostlými světovými válkami.

„Vyvolaly je rovnými silami Hitler, Mussolini, Stalin a přidal se k nim i Mao. A toto všechno vedlo k pádu architektury. A my jsme si s kluky a holkami řekli, že budeme dělat architekturu, která je konečně nepředepsaná nějakými levicovými komisaři, ale která je pro lidi. Dělaná tak, jak se jim to líbí,“ dodává architekt.

Naším vůdcem je příroda

V knize Huť architektury podle něj čtenáři nenajdou jediný ošklivý dům. „My jsme neudělali za 20 let jediný ošklivý barák. Aspoň jsem o tom přesvědčený. Takto se dělaly v renesanci hutě. Je to strašně chytrý způsob, jak dělat tak komplikovanou věc, jako je architektura, jejíž podstatou je magie. Každý projekt nevznikne bez toho, aby tím neprojela božská jiskra – něco, co z věcí normálních a průměrných udělá zázrak,“ naznačuje.

Ve funkcionalismu existují dvě odvrácené strany. Je to mezi genialitou a lágry.
Martin Rajniš

Kniha se zaměřuje především na téma přirozené architektury. „Vychází z přirozených impulzů a situací, které jsou všude kolem nás. Taková architektura byla i v baroku a secesi. Zlom nastal po první světové válce, kdy najednou lidi nepoznávali své krásné domy,“ konstatuje.

Rajniš ale upozorňuje, že není nutně kritikem funkcionalismu. „Nejsem kritik architektury, jsem praktikující architekt. Ve funkcionalismu existují dvě odvrácené strany. Vezměte si Vilu Tugendhat v Brně. Od Ludwiga Miese van der Rohe, mimochodem nevyučeného architekta, která je geniální a je funkcionalistická.“

„A k tomu si vezměte třeba prasečák v Letech na místě koncentračního lágru pro Romy, sídliště Červený vrch nebo například Dachau. To jsou taky funkcionalismy. Ale zoufalý, hrozný. Je to mezi genialitou a lágry.“

Čtěte také

Když jdu kolem „svého bývalého Transgasu“, je to jako jít kolem hřbitova, říká architekt Aulický

„Naším vůdcem je nádherná a úžasná příroda. Našimi formami jsou věci odvozené z přírodních procesů – moře, ledovce, pouště, ale i meandry řeky,“ popisuje.

Moderní stát je prý pro něj z 90 procent naprosto nepřijatelný. „Málo svobody, málo nezávislosti, málo možností nechat lidi dělat to, co chtějí. Proti tomu stavba barokní vesnice byla daleko tolerantnější a chytřejší. Protože věci se nedělaly podle předpisů. Představte si, že se vrátí rozhodování o domech zpátky do rukou lidem, kteří v nich bydlí. To je cesta, kterou bychom se měli vydat,“ přeje si Martin Rajniš.

Poslechněte si celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské ze záznamu.