Když jdu kolem „svého bývalého Transgasu“, je to jako jít kolem hřbitova, říká architekt Aulický

9. květen 2022

Architekt Václav Aulický je autorem mnoha staveb. Jak s odstupem vzpomíná na svou dnes už neexistující brutalistní budovu Transgasu na Vinohradské třídě, na jejímž místě stále nestojí její nástupkyně? „Když jdu kolem místa, kde stál Transgas, tak jdu v podstatě kolem hřbitova. Ze zbourání neobviňuji investora, ale úřady, které o tom rozhodly, tedy stavební úřad Prahy 2,“ uvádí v pořadu Osobnost Plus.

Architekta mrzí, že kolem stavby vznikl takový mediální povyk. „Vadí mi, že investor tvrdil, jak tam udělá něco skvělého, nového a lepšího. Rozpoutali propagandu, takže nakonec se mluvilo tom, že celá stavba je hloupá a ošklivá, a proto bude nově na jejím místě něco pěkného. Takže je bezvadné jít teď kolem toho zbořeniště a vidět ,jak je to pěkné‘,“ uvažuje.

Ukázka z publikace ZBOŘENO. Věžová budova bývalého ministerstva paliv  a energetiky v areálu Transgasu od Rubešovy ulice, 2015

Argument, že stavba Transgasu nebyla využívána, považuje Aulický za bezvýznamný. „Když něco není využíváno lidmi, máme to zbourat? Je to věc, která byla konfliktní a názorů na ni byla – a je – celá řada.“

„Ale nebyla to administrativní budova, bylo to řídící centrum tranzitního plynovodu, což je v dnešní situaci s energiemi opravdu legrační. Ale hlavně mi vadilo, že se orgány státní správy nedokázaly postavit za to, že taková stavba je třeba.“

Architekt prý měl i připravenou studii rekonstrukce bez demolice. „Řešením ale bylo stavbu zbourat, tak se i stalo. A už se k tomu nechci vracet,“ dodává.

Architekt upozorňuje, že budovy ve stylu brutalismu se obecně lidem moc nelíbí. „Původně to slovo odkazuje na le brut, tedy přírodní beton a materiály, ale zároveň v sobě to slovo nese i to, že je stavba brutální, protože nekouká na okolí a tudíž je taková i vůči lidem.“

„Tyto stavby proto budí vášně, protože jsou silného a svébytného výrazu. Ale určité věci by měly zůstat zachovány proto, aby byly vůbec. Naštěstí mnoho mladých lidí dnes cítí, že tyto stavby v obrazu architektury dnes chybí a snaží se mobilizovat k jejich ochraně,“ chválí Václav Aulický. 

Jak architekt vzpomíná na svou další stavbu – věž Žižkovského vysílače? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus Lukáše Matošku.

autoři: Lukáš _Matoška , oci

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.