Ropa v kosmické mlhovině

Temná mlhovina Koňská hlava v Orionu
Temná mlhovina Koňská hlava v Orionu

Radiová pozorování odhalila v mlhovině v Orionu pestrou paletu uhlovodíků, tedy látek, ze kterých je na Zemi tvořena například ropa.

Vždycky vzbudí velký zájem nový objev, který se týká některého z notoricky známých objektů ve vesmíru. Třeba u takového, který zná každý, kdo se alespoň trochu zajímá o vesmír. Do této kategorie jistě spadá i temná mlhovina Koňská hlava ze souhvězdí Orionu, kterou každý viděl, když ne na vlastní oči, tedy alespoň na fotografii. Právě v ní se teď podařilo údajně objevit ropu.

Temná Koňská hlava
Alespoň tak je objev prezentován. Přiznejme ovšem hned na začátku, je to velké zjednodušení a účinná snaha objev zviditelnit. Mlhovina Koňská hlava je od nás vzdálena 1500 světelných let a široká je 3,5 světelného roku. Její černá barva je dána tím, že jde o tzv. temnou mlhovinu. Ta sestává z velmi chladných mračen plných molekul vodíku, helia a dalších sloučenin. Nízká teplota molekul znamená, že samy nezáří a pokud v jejich blízkosti není žádná jasná hvězda, nejsou mračna ani ničím nasvícena. Mlhovina se jeví jako tmavá a vidět je jenom díky tomu, že za ní svítí jiná jasná mlhovina, ve které se rodí nové hvězdy.

Radioteleskop IRAM o průměru 30 metrů ve Španělsku

Španělští astronomové pomocí 30timetrového radioteleskopu IRAM zjišťovali, které molekuly přesně se v Koňské hlavě nacházejí. A je to skutečně pestrá směs. Mlhovina je skvělou mezihvězdnou chemickou laboratoří, kde interakcí hustého plynu s intenzivním zářením okolních hvězd vzniká řada chemických reakcí. Radioteleskop objevil v mlhovině na 30 různých molekul.

Zásobárna uhlovodíků
Mnoho z nich jsou uhlovodíky, tedy molekuly tvořící na Zemi ropu a zemní plyn. Ty sice byly ve vesmíru objeveny už dávno, vědce ale překvapilo jejich velké množství. V Koňské hlavě je 200krát víc uhlovodíků, než je celkové množství vody na Zemi. Mezi pozorovanými molekulami je i C3H+, která byla ve vesmíru objevena poprvé v roce1985, akterá hraje klíčovou roli při tvorbě složitějších sloučenin.

A kde se uhlovodíky v temné mlhovině berou? Podle astronomů vznikají rozpadem polycyklických aromatických uhlovodíků. Tyto obří molekuly, které mimochodem vznikají jako nežádoucí produkt při grilování masa a jsou rakovinotvorné, se v mlhovině rozpadají působením ultrafialového záření okolních hvězd. Ropu tedy jistě do mlhoviny těžit nepoletíme, objev je ale dokladem toho, že vesmír, to není jen vodík, hvězdy, planety a další exotické objekty, ale zajímavý a rozmanitý je i prostor mezi nimi.