Rok 2007 v Izraeli a na palestinských územích

Preference se snížily i jeho straně Kadima, která se propadla na třetí místo. Olmert celý rok bojoval s obviněními z nejrůznějších korupčních afér, ale nejhorší ránu mu zasadila takzvaná Vinogradova zpráva, která hodnotí vládní vedení války s Hizballáhem; její předběžná verze, která nejvyšší politiky ostře kritizovala, vyhnala do ulic na 200.000 lidí požadujících odstoupení vedoucích politiků, přinutila k rezignaci náčelníka hlavního štábu Dana Chaluce a mnoho lidí doufá, že její konečná verze přiměje k demisi i Olmerta. Kabinet je terčem kritiky i za to, že se mu ani po půldruhém roce nepodařilo dosáhnout osvobození desátníka Gilada Šalita z rukou palestinských teroristů v pásmu Gazy a Ehuda Goldvasra a Eldada Regeva zajatých libanonským Hizballáhem.

Izraelem také otřásl skandál prezidenta Mošeho Kacava, který byl obviněn z řady trestných činů, včetně několikanásobného znásilnění. Ještě víc ale veřejnost pobouřila dohoda generálního prokurátora s Kacavovými právníky, podle které se měl prezident částečně doznat výměnou za podmíněný trest. Kauza není uzavřena dodnes, ale Kacavův mandát v červenci vypršel a novým prezidentem byl zvolen laureát Nobelovy ceny míru Šimon Peres. Izraelci se dočkali i odchodu neoblíbeného ministra obrany - Amir Perec prohrál květnové primárky své Strany práce a v jejím čele i ve vládní funkci jej nahradil bývalý premiér Ehud Barak.

Na palestinských územích poznamenal první polovinu roku krvavý mocenský boj mezi hnutím Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse a vládním Hamasem, jehož neochota uznat Izrael přivedla Palestince do mezinárodní izolace a ekonomické tísně. První měsíce roku provázely i stávky desetitisíců státních zaměstnanců, kteří řadu měsíců nedostali plat. Abbás dlouho usiloval o vytvoření vlády národní jednoty v naději, že se mu podaří izolaci prolomit, ale bojkot neskončil, ani když oba rivalové nakonec společný kabinet vytvořili. Napjatá situace vyústila v červnový puč Hamasu v pásmu Gazy, který si vyžádal na 160 mrtvých a rozštěpil palestinská území na dvě části. Převrat však paradoxně pomohl Palestincům na Západním břehu Jordánu, který zůstal v rukou samosprávy; Abbás vytvořil novou technokratickou vládu v čele s mezinárodně uznávaným ekonomem Salámem Fajjádem a tu uznal celý svět včetně Izraele. Bojkot byl zrušen a samospráva začala znovu dostávat mezinárodní finanční pomoc. Západní břeh je tak na tom koncem roku nepoměrně lépe než pásmo Gazy, kde nezaměstnanost dosahuje až 70% a tři čtvrtiny obyvatel žijí ze sociální podpory.

Puč Hamasu umožnil i nejvýznamnější událost uplynulého roku - obnovu rozhovorů mezi Izraelem a Palestinci o míru a vzniku palestinského státu. Abbás s Olmertem se začali pravidelně scházet a vytvořili vyjednávací týmy. Oba politikové však v obnově mírových jednání vidí především cestu k posílení vlastního vratkého postavení, a to jim zároveň brání v ústupcích. Ani izraelská, ani palestinská veřejnost není nakloněna kompromisu v žádné zásadní otázce, jako je právo na návrat palestinských uprchlíků, rozsah navrácení Západního břehu, rozdělení Jeruzaléma nebo status tamější Chrámové hory. Za půl roku intenzivních jednání se obě strany neshodly ani v jediném bodě a průlom nepřinesla ani listopadová mezinárodní konference v americkém Annapolisu. Olmert s Abbásem zde sice slíbili, že se vynasnaží jednání završit do konce příštího roku, ale šance, že se jim to podaří, je mizivá.

Kromě neochoty k ústupkům jednání komplikuje i situace v pásmu Gazy, které palestinská samospráva neovládá a odkud teroristé celý rok ostřelují jihoizraelská města. Více než dva tisíce letošních raket zabilo další dva civilisty ve Sderotu, zranilo desítky dalších a způsobilo škody v desetimilionech dolarů. Vláda hrozí rozsáhlou vojenskou operací, ale stále ji odkládá ze strachu z příliš velkých ztrát na životech a omezuje se na jednorázové akce a cílené útoky. Hamas se v průběhu roku dokonale vyzbrojil a vycvičil, a nejenže nezmírnil svůj nesmlouvavý postoj vůči židovskému státu, ale nepřestává mu hrozit zničením. Výrazně lepší bezpečnostní situace v Izraeli, kde letos došlo k jedinému atentátu s třemi oběťmi v lednu v Ejlatu, není výsledkem menšího úsilí teroristů, ale přísných bezpečnostních opatření a nepřetržitých vojenských operací na palestinských územích.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .