Rodičovské a nemocenské dávky a ČSSZ

26. květen 2009

Česká správa sociálního zabezpečení k původní půlroční lhůtě do zahájení platnosti dostala další dva roky na vytvoření systému a jeho kvalitního zavedení do praxe. Řekněme si, v čem je zásadní změna proti předchozímu systému. Do konce loňského roku byly veškeré dávky nemocenského pojištění, mateřské dovolené nebo ošetřovné zaměstnanců propláceny prostřednictvím jejich zaměstnavatelů, kteří o vyplacené částky zkrátili odvod pojistného na sociální pojištění.

  • Rodičovské a nemocenské dávky a ČSSZ
0:00
/
0:00

Příslušné správy sociálního zabezpečení proplácely uvedené dávky jen osobám samostatně výdělečně činným a zaměstnancům malých podniků s počtem zaměstnanců menším než 25. Mzdové výpočetní systémy měly nastaveny celkem jednoduché algoritmy výpočtu, protože se jednalo jen o tři různá časová období nemoci. Od letošního roku však došlo k zásadní změně, kterou se po čtrnácti dnech vyplácení podnikem z jeho zdrojů předává další vyplácení nemocenských dávek do rukou správám sociálního zabezpečení. V případě mateřské dovolené nebo ošetřovného se tak děje již od prvního dne. A zde dochází od samého začátku k problémům s výplatou dávek.

Softwarové firmy, sice se skřípěním zubů, ale přece jen dokázaly na změnu zareagovat včas a své výpočtové principy změnily. Všechno byly donuceny dělat na poslední chvíli, protože mechanismy zpracování a proškolování svých pracovníků zahájila státní správa až v průběhu loňského podzimu. Ačkoliv teoreticky mělo být vše připraveno řádně, letošní skutečnost je jiná. Jen minimum firem má se svou částí výplaty problémy a zajišťuje ji včas. Tím, že prvních čtrnáct dní zajišťují podniky, začaly se potíže hromadit až od druhého měsíce roku. Náběh plného zatížení z řad dlouhodobých nemocí, mateřských dovolených a ošetřovného ukázalo na nedostatky správ sociálního zabezpečení. Výplata dávek se opožďuje a nezřídka má v rozporu se zákonnou třicetidenní lhůtou i dvojnásobné zpoždění. Dle mluvčího České správy sociálního zabezpečení Kamila Vařeky se jedná "jen" o zhruba pět tisíc lidí, u kterých nebyla dodržena doba výplat. Provedl jsem si malý dotazový průzkum v podnicích, kde mi v posledních dvaceti letech zůstali spolupracovníci ve mzdových účtárnách a asi mám smůlu, protože tohoto čísla bylo dosaženo jen u nich. Mluvčího otázka: "Proč se nepíše, že to většině lidí chodí včas?" zní potom jako výsměch.

Dalším důvodem zpoždění jsou podle jeho slov chyby, které vyprodukují mzdové účtárny, lékaři a vůbec všichni, kteří doklady zpracovávají před tím než je odevzdají na úřad. Vždyť většinou se musí všechny doklady dodávat osobně i s výpočtem aktuálního průměru. Je tedy chyba i u přebírajících nebo tam nemusí být kontrola? Nelze matkám nijak vysvětlit, že když konečně dostanou dávky v mateřství jeden měsíc, jaký je důvod pro to, aby je další měsíc nedostaly včas. Mateřská dovolená se přece vyplácí zhruba šest měsíců. Kde tedy nastává chyba nebo se snad musí každý měsíc prověřovat, zda se opravdu jedná o matku?

Bývalý ministr Petr Nečas se za chyby omluvil, ale jeho ministerstvo za uváděný úřad neodpovídá. Česká správa sociálního zabezpečení žádnou omluvu nezveřejnila, ale výroky prezentované jejím mluvčím Vařekou znějí spíš dotčeně. Vypadá to že, nestačí Vzdor zakoupenému technologického vybavení počítačových programů za miliony korun to vypadá, že úředníků je málo. Sám ministr uvedl, že doklady leží v krabicích na chodbách. Vařeka informaci doplňuje tím, že měsíc co měsíc každou dávku kontrolují "systémem čtyř očí", tedy dvěmi referenty a teprve třetí referent dávku zasílá. Uvážíme-li, že s náběhem nového systému, tedy od začátku roku došlo k posílení úřadu o 926 zaměstnanců, je s podivem, že ani po čtyřech a půl měsících nedochází v řadě případů k nápravě. Současný ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka chce proto úřad posílit o dalších 450 zaměstnanců, protože "v Praze to není dostatečné" a uvádí, že bude žádat ministerstvo financí o navýšení rozpočtu na jejich mzdy. Zdá se, že chybná je spíše organizace práce?

Ministr Šimerka také připouští, že systém by se měl stabilizovat teprve ve druhé polovině roku. Znamená to, že řada matek a dlouhodobě nemocných bude nadále závislá na svém příbuzenstvu, pokud zrovna nemá šanci čerpat ze svých úspor. Na jiné dávky, kterými je například pomoc v hmotné nouzi by měli nárok až po třech měsících bez příjmu a bez možnosti pomoci od rodiny. Zákon zná řadu sankčních opatření vůči plátcům dávek. Tytéž sankce by měly být uplatněny také vůči státu, jehož povinností by mělo být zaplatit alespoň případné úroky z půjček matkám samoživitelkám. Ty si budou muset peníze půjčit, protože jim stát nedává včas nárokovou dávku.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Svatopluk Stojan