Roboty a chudoba: automatizace podle vědců z Oxfordu ohrožuje 47 procent pracovních míst v USA
Roku 1955 vyprávěl Walter Reuther, který stál v čele odborářů v automobilovém průmyslu, o své návštěvě v novém automatizovaném provozu firmy Ford. Jeho průvodce mu ukázal všechny roboty a zeptal se ho, jak hodlá od těch chlápků vybírat odborářské příspěvky. Pan Reuther mu odpověděl otázkou: „Jak je chcete přimět, aby si koupili nové Fordy?“
Komentátor britských Financial Times dodává, že automatizace není nic nového a vždycky ji provázely debaty o jejích důsledcích. Ve svém článku přemýšlí, jestli američtí ekonomové Erik Brynjolfsson a Andrew McAfee jako autoři knihy Druhý věk strojů položili nějaké nové otázky a našli na ně nové odpovědi.
Zcela nedávno se dopisovatel anglického deníku snažil postihnout jádro problému, když připomněl, že pokroky informační technologie jdou ruku v ruce růstem nerovnosti příjmů. Lawrence Mishel z washingtonského Ústavu pro ekonomickou politiku tvrdí, že nelze říci, že první faktor je hlavní příčinou druhého.
Růst ředitelských platů a rozvoj finančního sektoru, kde lidé vydělávají stále více peněz, tvoří možná dvě třetiny rostoucích nejvyšších příjmů. S tím souvisí změny sociálních norem, odměny v cenných papírech a mohutný rozmach finančního sektoru. Pokud to hraje roli, můžeme soudit, že technologie nemá rozhodující vliv na ekonomické výsledky.
A přesto je technologie daleko důležitější, protože může přinést větší prosperitu a více příležitostí nejen lidem, kteří jsou zaměstnáni, ale i ve vztahu mezi zaměstnanci a majiteli kapitálu. Nové technologie nám nabízejí nové služby, jako je třeba Facebook, nové produkty, jako jsou chytré telefony, a nové stroje v podobě robotů. Ty poslední budí strach, že bude spousta lidí zbytečných.
Carl Frey a Michael Osborne z Oxfordské univerzity došli k závěru, že automatizace ohrožuje 47 procent pracovních míst ve Spojených státech. V 19. století stroje nahradily spoustu řemeslníků a nekvalifikovaných dělníků. Ve 20. století přišly počítače, které nahrazují lidi se středními příjmy, ale v příštích dekádách mohou připravit o práci nejen většinu zaměstnanců v dopravě a zásobování, ale i velkou část administrativy a lidí ve výrobě. Méně placená místa brzy zmizí a naopak přibudou kvalifikovaná zaměstnání s vyššími příjmy. Současná nerovnost mezi lidmi se jen zhorší, protože velký růst příjmů zažijí jen majitelé robotů.
A tak je docela možné, že větší propouštění zaměstnanců způsobí silný adaptační šok – tržní mzdy nekvalifikovaných lidí mohou klesnout pod sociálně přijatelné minimum a nastane situace, kdy roboty v kombinaci s jinými novými technologiemi ovlivní rozložení příjmů natolik, že nastane ještě větší nerovnost než dnes. Zbývá otázka, co by se tedy mělo udělat.
Rozvoj inteligentních strojů je obrat v lidských dějinách, protože se tím změní spousta věcí včetně naší ekonomiky. Lidský život může být díky nim daleko lepší. Mohlo by se však stát, že vedle malé menšiny velkých vítězů bude obrovský počet poražených, ale to není věc osudu, nýbrž našeho rozhodování. Výsledek nenadiktují technologie jako takové, ale ekonomické a politické instituce, a pokud nám nevyhovují, musíme je změnit.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.