Robofarmáři jdou...
Inženýři chtějí pomocí automatických strojů ulehčit zemědělcům namáhavou práci. Pole začnou obdělávat roboti.
Zkušenosti farmáře jsou dodnes vysoce ceněny a málokdo si uměl představit zemědělství bez pravidelné práce člověka. Na druhou stranu je lidský faktor omezením v růstu efektivity zemědělství. Člověk je sice už dnes v zemědělství vybaven početnou armádou strojů, avšak pouze dokonalá automatická kontrola všech podmínek umožní naplno využít možností půdy.
Americký vynálezce David Dourhout vyvíjí secí zemědělské roboty s názvem Prospero. Pracovní skupiny těchto strojů budou detailně monitorovat stav každého místa na poli (např. jde o typ a stav půdy) a podle toho je osévat. Navíc budou schopné vzájemné komunikace a spolupráce, budou se tedy doplňovat.
Prospero je šestinohý kráčející robot, který umí přesně a adaptivně do půdy vsazovat jednotlivá semena, pamatuje si, kde se nacházejí. Pro komunikaci s okolím je vybaven infračervenými čidly a využívá kolektivních prvků umělé inteligence. Podle svého tvůrce se Prospero dokonce obejde bez přístrojů, které využívají službu GPS.
Mravenčí inspirace
Vynálezce robota je původní profesí entomolog a robotiku má spíš jako koníčka - robota Prospero proto chápe jako jistý prototyp, který si bere za vzor bere hmyzí společenstva, konkrétně mravence. Mravenci spolu komunikují pomocí chemických značek v terénu a také roboti Prospero značkují bílou barvou specifická místa na poli. Vynálezce by v budoucnosti chtěl vytvořit univerzální stroj, který bude schopen nejen pole osít, ale o rostliny se v každé fázi jejich vývoje bude průběžně starat, např. bude likvidovat plevel a škůdce a nakonec úrodu sklidí. To všechno může automatický stroj vykonávat 24 hodin denně.
Také Japonci chtějí na pole vyslat své „robofarmáře”, konkrétně na pozemky v okolí jaderné elektrárny Fukušima, nedávno zdevastované ničivou vlnou tsunami.
Zdroje: Popular Science - Japonsko, Popular Science - Prospero (USA)
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.