Robert Schuster: Rakousko začalo plošně testovat. I proto, aby se tam Němci nebáli jezdit lyžovat
Po Slovensku se stalo Rakousko druhou zemí v Evropě, která přistoupila v boji proti dalšímu šíření koronavirové pandemie k plošnému testování obyvatelstva.
Není náhoda, že vláda kancléře Sebastiana Kurze sáhla k tomuto mimořádnému nástroji právě teď, několik týdnů před Vánoci.
Čtěte také
Ano, v první řadě jde o to, umožnit oslavu svátků v rodinném kruhu, což se ani v Rakousku, podobně jako jinde, neobejde bez přesunů lidí z jedné části země do druhé. V druhém sledu je ale cílem něco jiného: ukázat zejména nejbližším sousedům, že Rakousko vynakládá mimořádné úsilí dostat vývoj pandemie pod kontrolu, a to za každou cenu.
Má to být hlavně signál Německu, které ještě nedávno usilovalo, spolu s Francií a Itálií, o celoevropské sladění začátku zimní lyžařské sezony. Zatímco Berlín, Paříž a Řím chtěli, aby začala až v prvním lednovém týdnu, Vídeň byla kategoricky proti. Tamní vláda naopak trvala na tom, že chce sama rozhodnout, kdy zimní svá lyžařská střediska znovu otevře.
Připomínala, že už koncem září představila plány, které mají zaručit, aby byla nová sezona z epidemiologického hlediska bezpečná. Mezi navrhovaná opatření patří třeba povinné nošení roušek v kabinkových lanovkách, dodržování rozestupů ve frontách před vleky či zákaz večerního popíjení v místních lokálech.
Z premiantů „potížisté“
Hlavně z Německa ale přicházely v posledních týdnech signály, že to nestačí. Tam se stal hlavním obhájcem uzavřených středisek bavorský premiér Markus Söder. Stojí za připomínku, že právě on ještě na jaře Rakušany nesmírně chválil, jak si s pandemií poradili.
Čtěte také
Teď ovšem oznámil, že kdokoli z jeho spoluobčanů pojede lyžovat k jižnímu sousedovi, byť třeba na jeden jediný den, bude muset po návratu do povinné karantény. Nejpozději pak bylo Rakušanům jasné, že v nejbližších týdnech s německými lyžaři počítat nemohou.
Někteří komentátoři sice přirovnávali německý postoj ke způsobům, kterými se snažili nacisté ve 30. letech zlikvidovat rakouský cestovní ruch. Když zavedli pokuty ve výši jednoho tisíce říšských marek pro všechny, kteří by se do Rakouska vydali na dovolenou. Nakonec ale Vídni nezbylo nic jiného, než aktuální realitu přijmout.
Rakouské areály tak sice otevřou podle původního plánu už na Vánoce, ale fakticky v nich budou moct lyžovat pouze domácí. Stane se tak s nadějí, že pokud se bude i díky pravidelně se opakujícím plošným testům epidemiologická situace v Rakousku zlepšovat, budou v lednu moci přijet nejen Němci, ale i další Evropané.
Nedávný celoevropský spor ohledně termínu otevření zimních středisek byl dobrou ukázkou toho, jak relativní mohou být všechny úspěchy dosažené v průběhu koronavirové pandemie. A nejlepším příkladem bylo právě Rakousko.
Ještě na jaře bylo počínání vlády modelem pro ostatní. Kancléř Kurz se mohl sebevědomě postavit do čela neformální skupiny zemí, které pandemii zvládly. Byly v ní mimo jiné i Česko nebo Izrael, stejně tak Dánsko a Nový Zéland. Shodou okolností – až na Nový Zéland byl ve všech těchto státech průběh podzimní druhé vlny daleko horší, než se čekalo. Z většiny někdejších samozvaných premiantů se stali „potížisté“. Rakousko se tak ocitlo znovu v čele. I když jinak, než si přálo.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
