Robert Schuster: Rakousko nemá ani po čtyřech měsících vládu. Kdo za to může?
Už podruhé ve stále ještě mladém roce 2025 ztroskotal v Rakousku pokus o vytvoření nové vlády. Jestliže začátkem ledna vyšlo na prázdno několikaměsíční úsilí konzervativních lidovců, sociálních demokratů a liberálů, nyní zkrachovaly rozhovory pravicových Svobodných a lidovců.
Čtěte také
Přitom se na první pohled zdálo, že jednání dvou pravicových stran by mohla proběhnout hladce a rychle. Už před volbami bylo zjevné, že se shodnou v ekonomické oblasti, nebudou chtít zvyšovat daně a naopak škrtat ve výdajích.
Stejně tak, že budou prosazovat přísnější migrační politiku, a to až do podoby zavedení faktického stop stavu pro přijímání nových běženců.
Své hrála nedůvěra
Co však od samého počátku vůbec nefungovalo, byla atmosféra, která rozhovory Svobodných a lidovců provázela. Byla poznamenána silnou vzájemnou nedůvěrou.
Hlavně šéf Svobodných, Herbert Kickl, dával najevo, že se je třeba vyvarovat nejrůznějších lidoveckých triků a podrazů. Připomínal, že dosud obě strany spolu vládly celkem dvakrát a vždycky to skončilo krachem, přičemž vinu na tom podle něj měli pokaždé lidovci.
Čtěte také
I proto možná Kickl vůči konzervativcům vystupoval z pozice nadřazenosti, jako by jim chtěl oplácet staré křivdy. V průběhu jednání se také začalo stále zřetelněji ukazovat, že největší překážkou pro případnou spolupráci bude zahraniční politika.
Lidovci jsou dlouhodobě výrazně proevropští, podporují sankce proti Rusku a jsou pro zapojení země do vznikajícího systému evropské protivzdušné obrany Skyshield. Svobodní toto všechno odmítají, což odůvodňují rakouskou neutralitou.
Zároveň ale před lety podepsali partnerskou smlouvu s prokremelskou stranou Jednotné Rusko. Lidé ze širšího okruhu Svobodných jsou navíc podezřelí z vazeb na ruské tajné služby. Když proto nyní Kickl trval na tom, že jeho strana obsadí ministerstvo vnitra, začali bít lidovci na poplach.
Chtěli zabránit tomu, aby Svobodní získali kontrolu nad civilní zpravodajskou službou, což by se mohlo stát potenciální bezpečnostní hrozbou nejenom pro Rakousko, ale i celou Evropskou unii.
A přišlo obviňování...
Konec jednání o nové vládě provází vzájemné výčitky. Svobodní tvrdí o lidovcích, že jim šlo pouze o posty a prebendy, z opačné strany zase zněla slova o „opojení mocí“ a rizicích pro bezpečnost země a její zahraničněpolitickou orientaci.
Čtěte také
Pro lidovce nebyla jednání se Svobodnými jednoduchá. Ještě v kampani s nimi spolupráci vylučovali, přesto pak ale přistoupili na společná jednání. Za to čelili kritice doma i v zahraničí, významní členové hrozili, že stranu opustí.
Nakonec to byla ale možná paradoxně neústupnost šéfa Svobodných Kickla, která je zachránila před úplnou katastrofou v podobě totálního sebezapření a ztrátou tváře.
Vítěz posledních voleb, Herbert Kickl, nyní přirozeně volá po tom, aby znovu rozhodli voliči. Slibuje si od toho ještě silnější podporu, než jakou získal loni v září. Ale ani pak by s největší pravděpodobností neměl tolik hlasů, aby mohl vládnout sám. Potřeboval by opět partnera. Avšak pokud se k němu bude chovat tak jako donedávna k lidovcům, což je docela pravděpodobné, z vlády pod jeho vedením zase nic nebude.
Celkem trefně reagoval na konec jednání rakouský prezident Alexander Van der Bellen, když vyzdvihnul význam kompromisu a označil ho za bytostně rakouskou vlastnost.
To platí pro šéfa Svobodných Kickla i pro všechny ostatní politiky, kteří nyní už potřetí začnou jednání o nové vládě úplně od samého začátku.
Autor je editor deníku Právo
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
