Robert Schuster: Rakouští lidovci stále zápasí s důsledky afér exkancléře Sebastiana Kurze
Kdo v posledních týdnech sledoval počínání rakouského kancléře Karla Nehammera, musel si vybavit bájný příběh o Sisyfovi. Podobně, jako se snažila postava z řecké mytologie vytlačit na kopec obrovský kámen, který se ovšem těsně pod vrcholem vždy skutálel dolů, pokouší se i Nehammer zastavit propad svých konzervativních lidovců.
Marně se snažil po ruském vpádu na Ukrajinu uklidňovat domácí veřejnost a poukazovat na vlastní zkušenosti bývalého vojáka. Ani jeho pozdější návštěva v Kremlu u ruského prezidenta Vladimira Putina, která byla vedena snahou najít cestu k míru mezi Kyjevem a Moskvou, mu nepomohla.
Čtěte také
Nemluvě o nedávném rozhodnutí jeho vlády zcela zrušit povinnost pro lidi nakažené covidem jít do karantény, což představuje úplný obrat ve způsobu, jakým rakouská vláda dosud k pandemii přistupovala. Pokud by se dnes konaly v Rakousku volby, Nehammerovi lidovci by v nich nejenom že neobhájili prvenství, ale skončili by možná až na třetím místě, za sociálními demokraty a pravicovými Svobodnými.
Přitom ještě před rokem se zdála být pozice lidové strany neotřesitelná. V jejím čele stál pevně Sebastian Kurz, v průzkumech byla stabilně nad 30 procenty, což jí zajišťovalo jasné prvenství. Pak se ale provalily Kurzovy dřívější snahy manipulovat veřejným míněním ve svůj prospěch. Přidaly se i další podivnosti v podobě dosazování spřízněných lidí na manažerské pozice v čele státních firem.
Inspirace z Německa
Čtěte také
Kurz nakonec ze svých funkcí odstoupil a z politiky úplně odešel. Po krátké mezihře, kdy vedl rakouskou vládu šéf diplomacie Alexander Schallenberg, nastoupil do jejího čela dosavadní ministr vnitra Karl Nehammer. A ten bojuje nejenom se sisyfovskou nepřízní osudu, ale v poslední době i s jakýmsi politickým fantomem.
Tím je možnost, že by po příštích volbách mohla vzniknout v Rakousku koalice sociálních demokratů, Zelených a liberálů. V aktuálních průzkumech by takováto vláda levého středu měla většinu. Zmíněné strany dávají najevo, že by jim tato konstelace nebyla proti mysli, a to ani Zeleným, kteří ještě nyní oficiálně vládnou s lidovci.
Někteří představitelé trojlístku už také začínají v různých veřejných prohlášeních nahlas snít o tom, co všechno by se mohlo díky jejich společnému vládnutí v Rakousku změnit. Sahá to od většího úsilí v boji za záchranu klimatu, přes změny v migrační politice, až po reformu daňové nebo vzdělávací soustavy. Jejich hlavním motivem je ale vidina, že by poslali konzervativní lidovce poprvé od roku 1987, takže po více než 30 letech, do opozice.
Čtěte také
Jako velká inspirace slouží zejména sousední Německo, kde je vláda sociálních demokratů, Zelených a liberálů u moci od konce roku 2021. Tam je ale zatím její bilance docela skromná, což jistě souvisí i s válkou na Ukrajině a stále ještě nepřekonanou covidovou pandemií. Ale už debata, jak nejlépe pomoci domácnostem zasaženým zvyšujícími se životními náklady, ukazuje na protikladné přístupy německých Zelených a liberálů, kteří se přou zejména o to, zda na ně mají mít nárok i bohatí.
V Rakousku by tomu pravděpodobně nebylo jinak. Navíc by s tím byl spojený ještě další moment. Tamní sociální demokracie, která by takovouto vládu vedla, je hodně vzdálena velkoměstskému pokrokářství. Ve své podstatě není dokonce méně konzervativní než lidovci současného kancléře Nehammera.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
