Robert Schuster: První spory v Kurzově vládě aneb Kdo je kuchař a kdo je číšník

16. květen 2019

Dlouhou dobu se zdálo, že vláda, kterou před necelými dvěma lety vytvořil rakouský lidovecký kancléř Sebastian Kurz s pravicovými Svobodnými, běží jako na drátkách.

Koalice rychle parlamentem protlačila některé sporné reformy, jako například reformu pracovního trhu. Zpřísnila azylovou politiku a přijala některá další opatření symbolické povahy, jako když rozhodla vyhostit několik muslimských imámů, ať už kvůli jejich radikálním názorům nebo že nesplňovali podmínky rakouského islámského zákona.

Robert Schuster: Kurzova zkouška Sorosem aneb Rakousko a jeho staré reflexy

George Soros

Až do konce roku bude ještě Rakousko předsedat Evropské unii. To dává jeho mladému kancléři Sebastianu Kurzovi řadu příležitostí upozornit na sebe i širší evropskou veřejnost.

I oba její lídři, Sebastian Kurz a vicekancléř Heinz-Christian Strache za Svobodné dávali veřejnosti ostentativně najevo, jak moc si rozumí, jak si jeden druhého váží a že koalici považují za spojenectví dvou rovnocenných partnerů. Dokonce na začátku oba spolu poskytovali rozhovory.

Tyto doby jsou ale nenávratně pryč a důvody jsou především dva. První souvisí s právě probíhající kampaní před eurovolbami, kdy se obě strany snaží jedna od druhé odlišit. Proto například lidovci vyslali jako hlavního kandidáta výrazně proevropského Othmara Karase, poslance, který si za dlouhé období, kdy sedí v Evropském parlamentu, vysloužil uznání napříč stranami. Navíc politika, jemuž se podařilo při předchozích dvou eurovolbách nasbírat vůbec nejvíc preferenčních hlasů v celém Rakousku.

Kontrast vůči Svobodným by nemohl být větší. Ty zase vede jejich generální tajemník Harald Vilimsky, který patří k hlavním architektům nových politických spojenectví mezi pravicově-populistickými a národoveckými stranami v Evropě.

Kdo udává tón

Robert Schuster: Kurzova vláda má ještě hlavní úkoly před sebou

Rakouský kancléř Sebastian Kurz pěstuje svůj obraz evropského státníka nové generace

V těchto dnech uplynul rok od okamžiku, kdy se v Rakousku ujal vlády pravicový kabinet lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze.

A druhý důvod souvisí s lidovou stranou. V jejích řadách totiž začala sílit kritika, že Kurz mlčí, když začalo vycházet najevo úzké propojení mezi funkcionáři Svobodných a pravicově-radikálními skupinami, například tak zvaným identitárním hnutím. Členům jeho rakouské odnože poslal na účet sponzorský dar i atentátník z novozélandského Christchurche.

Rakouský kancléř se tak musel začít chtě nechtě od Svobodných distancovat, když od nich začal požadovat, aby se kontaktů s identitáři zřekli. Strache se mu za to revanšoval tím, že mu jakožto šéfovi vlády vlezl do zelí, když začal okatě adorovat maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Právě vůči němu se Sebastian Kurz v minulých týdnech několikrát ostře vymezil.

Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, který vedl sedm let vládu svých sociálních demokratů a Zelených a byl znám tím, že se nevyhýbal žádnému konfliktu, jednou prohlásil, že v každé koaliční vládě musí být od samého začátku jasné, kdo je kuchařem a kdo číšníkem.

Robert Schuster

Dle zmíněné filozofie má být kuchařem ten, kdo udává tón, naproti tomu číšník má hlavně plnit příkazy. Schröder nenechával nikdy nikoho na pochybách, že za zmíněného kuchaře se považuje on sám.

O něco podobného se teď bude zřejmě snažit i Kurz. I proto, aby svým evropským partnerům ukázal, že ho kvůli vládě s pravicovými populisty nemají posílat do kouta.

Spustit audio