Robert Schuster: Nebýt Rakouska, do Německa by loni dorazilo běženců podstatně víc

Pro německou vládu přichází tato zpráva v pravou chvíli. V pomalu se rozjíždějící předvolební kampani dokáže tato skutečnost jistě vzít aspoň částečně vítr z plachet těm, kteří líčí vývoj migrace stále v těch nejtemnějších barvách, neboť si od toho slibují posílení vlastních pozic.

Na de Maizièrově vystoupení byla ovšem zajímavá ještě jedna skutečnost. Když totiž hovořil o důvodech, proč migrační proud do Německa zeslábl, zmínil mimo jiné uzavření tzv. Balkánské trasy. To je možné považovat za významný posun.

Němečtí vládní činitelé, včetně kancléřky Angely Merkelové, totiž dosud dávali klesající počet nově příchozích běženců téměř výlučně do souvislosti s fungováním dohody, jíž v březnu minulého roku vyjednala Evropská unie s Tureckem.

Naopak, uzavření nejvytíženější migrační stezky vedoucí od Řecka přes Makedonii, Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko až do Rakouska Němci původně kritizovali. A když se pak následně i tady dramaticky snížily denní počty běženců, Berlín to přecházel mlčením.

Díky Rakušanům klidněji v Německu

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière seznámil veřejnost s vývojem migrace do Německa za rok 2016|foto: ČTK/AP, Markus Schreiber,ČTK

Slova německého ministra proto museli v Rakousku považovat za satisfakci. Tamní vláda v minulých měsících krok za krokem zpřísňovala zákony, jimiž omezovala příchod uprchlíků do země, čímž nepřímo přispěla i ke snížení migrace směrem do Německa. I rozhodující konference zemí západního Balkánu, na níž bylo rozhodnuto o faktickém uzavření této uprchlické trasy, probíhala loni na jaře v režii vídeňské vlády.

Letos hodlá Rakousko přijmout maximálně 35 tisíc uprchlíků, což je o 2 500 méně, než s čím počítal rok 2016. Již se ale ozývají hlasy požadující, aby byla tato kvóta dramaticky snížena o polovinu, a to sice na 17 tisíc lidí.

S tímto návrhem přišli před několika dny konzervativní lidovci. Odůvodnili to tím, že občané prý čekají na jasný signál od politiků, že berou jejich obavy do úvahy.

Zatím není jasné, jak se k tomu postaví vládní partner lidovců, rakouští sociální demokraté. Pro ně totiž představuje omezení migrace daleko choulostivější téma, protože musí vyvažovat mezi výrazně pro-uprchlickým křídlem a naopak těmi, jejichž pohled na migrační otázku se příliš neliší od postoje pravicových populistů. Je ale možné, že v průběhu roku k nějakému - třeba i symbolickému - snížení kvóty dojde.

V Berlíně budou podobné úvahy sledovat jistě se zájmem a s vědomím, že nakonec i díky přístupu Rakušanů bude atmosféra v předvolebním Německu možná o něco klidnější.