Robert Schuster: Co zbylo po Sebastianu Kurzovi

17. říjen 2021

V Rakousku se v minulých dnech odehrála rychlá výměna v čele vlády. Po Sebastianu Kurzovi, který odstoupil pod tlakem podezření z korupčního jednání, převzal její vedení dosavadní ministr zahraničních věcí Alexander Schallenberg. Vláda konzervativních lidovců a Zelených tak bude pokračovat.

Na první pohled by se mohlo zdát, že z krátké vládní krize vzešli jako vítězové rakouští Zelení. Přece jenom se jim podařilo přimět kancléře, aby odstoupil, i když to zpočátku kategoricky odmítal.

Čtěte také

Dosáhli toho i tím, že začali v zákulisí vyjednávat s ostatními stranami, takže Kurzovi hrozilo, že ho většina poslanců parlamentu, včetně zelených zákonodárců, potupně odvolá. Nový ofenzívní styl Zelených má ale svá úskalí. Tím prvním je, že i když se po výměně kancléře snažili přejít relativně rychle k dennímu pořádku, včetně prosazování témat, která jsou pro ně srdeční záležitostí, je otázkou, jak se jim to bude dařit. Není vyloučeno, že lidovci budou z pozice silnějšího řadu jejich cílů, například týkajících se ochrany klimatu, blokovat a vracet jim tak to, že se postavili proti Kurzovi.

Pak je tu ještě další aspekt, který možná trochu zanikl. V situaci, kdy nic nenasvědčovalo tomu, že by měl Kurz v úmyslu dobrovolně odejít, byli rakouští Zelení zjevně ochotni spolčit se i s pravicovými Svobodnými a vytvořit širokou pravolevou koalici. To vše navzdory tomu, že pro Zelené byla zmíněná strana dosud tabu.

Když voliči toho mají dost

Čtěte také

Přitom dnešní Svobodní jsou ještě daleko radikálnější než dřív, protože dokázali částečně proniknout do rakouského proticovidového hnutí a získat mezi jeho stoupenci podporu. Tím, že označovali povinné nošení roušek a další opatření za zásahy do osobních svobod jednotlivců. Zelení ale v tu chvíli zjevně odložili ideály stranou a zachovali se jako političtí realisté, zcela v duchu zásady, že „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“.

V ještě choulostivější situaci se ocitli lidovci, kteří se jen taktak vyhnuli pádu do opozice. Jejich dosavadní tahoun Kurz musel ustoupit stranou, není už kancléřem, ale pouze předsedou strany. Nikdo ve straně ale neví, co všechno ještě vyjde při vyšetřování Kurzových kauz najevo a jak dlouho bude probíhat. Mají proto i nadále spoléhat na bývalého kancléře jako příštího volebního lídra, nebo pomalu začít hledat někoho jiného? Někteří vlivní členové strany už dali najevo, že by spíš preferovali budoucnost bez Kurze – to ale není bez rizika. 

Čtěte také

Kurz si totiž lidovou stranu doslova podmanil, a to nikoli pouze kouzlem své osobnosti. Především si nechal udělit mimořádné pravomoci, které mu daly poslední slovo, pokud jde o obsah programu, personální otázky, včetně nominace kandidátů do parlamentu i při stanovení celkové strategie. Kurz tím prakticky umlčel všechny potenciální kritiky, navíc dokud byl zárukou volebních vítězství, zase tak moc jich nebylo.

Platilo nicméně, že čím větší byla vzdálenost od Vídně, tím klesala ochota regionálních politiků lidové strany podřídit se ve všem Kurzovi. Občas se někdo odvážil kritizovat jeho přísnou migrační politiku, a to s poukazem na křesťanské kořeny lidovců, zavazující je k prokazování lásky k bližnímu. Právě vlivní zemští hejtmani se nyní postavili Kurzovi jako první.

Robert Schuster

V sázce je teď proto především budoucí role lidové strany v rakouské politice. Pohled do sousedního Německa ukazuje, že v opozici mohou skončit i přesto, aniž by byla politická alternativa dostatečně přesvědčivá. Stačí totiž, aby voliči nabyli dojmu, že už toho mají dost.

Autor je komentátor Lidových novin

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.