Robert Schuster: Nad rakouským kancléřem Sebastianem Kurzem se smráká

8. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Demonstrace proti rakouskému kancléři Sebastianu Kurzovi ve Vídni

Policejní razie v sídle premiérů bývají v našich zeměpisných šířkách spíš výjimkou. Pokud k nim ale nakonec dojde, mívají zpravidla zásadní dopady, jak ukázal před osmi lety zátah v Úřadu vlády České republiky, který skončil pádem vlády premiéra Petra Nečase (ODS). Rakousko nyní možná čeká něco podobného.

I ve Vídni zasahovali v úřadu spolkového kancléře a pak i v prostorách konzervativní lidové strany policisté a pracovníci protikorupční prokuratury. Kancléř Sebastian Kurz čelí podezření, že si měl před několika lety, když byl ještě šéfem diplomacie, objednat u jednoho bulvárního listu, aby o něm psal pozitivně.

Čtěte také

Deník Österreich tehdy uveřejňoval průzkumy veřejného mínění, jež vyznívaly pro Kurze velmi příznivě, a následně je pak novináři listu doprovodili podobně kladnými komentáři. Ambiciózní politik si tak chtěl ušlapat cestu do čela rakouských lidovců, následně vyvolat a vyhrát předčasné volby a poté stanout v čele vlády. Jak je vidět s odstupem několika let, Kurzovi všechno až do posledního puntíku vyšlo.

Problémem ale je, že jeho spolupracovníci k tomu využili peněz daňových poplatníků, když nechali náklady za učesané průzkumy proplatit z rozpočtu ministerstva financí. Proto jsou nyní kvůli možné zpronevěře v hledáčku protikorupční prokuratury. A s nimi i kancléř, přestože tvrdí, že o tom nic nevěděl.

Rakouská opozice volá po Kurzově rezignaci a chce svolat mimořádnou schůzi parlamentu, kde by mu mohla být vyslovena nedůvěra a on se pak musel poroučet.

Potenciální nástupce chybí

Popsaný scénář může nastat, ale také nemusí. Rozhodnutí o dalším Kurzově osudu drží v rukou rakouští Zelení, kteří tvoří s lidovci už skoro dva roky společnou vládu. Nyní stojí před velkým dilematem. Jako strana, která prosazuje transparentnost v politice a bojuje proti korupci, by neměla ani chvilku váhat a buď přimět Kurze k rezignaci, anebo z vlády odejít. Jenomže proti tomu stojí reálná politika.

Čtěte také

Teprve nedávno se Zeleným podařilo v rámci koalice prosadit některé z klíčových předvolebních slibů, jež měly podtrhnout „zelený rukopis“ stávající vlády. Jednak jde o schválení celoroční jízdenky na veřejnou dopravu s platností pro území celého Rakouska. Především pak ale o ekologickou daňovou reformu, jež zavede postupně se zvyšující uhlíkovou daň s cílem zcela vytlačit fosilní paliva z života běžných občanů.

Pokud by nyní Zelení z vlády odešli, pravděpodobně by byly zmíněné projekty smeteny ze stolu a už by se vůbec nemusely dostat ke schválení do parlamentu. Proto se asi budou snažit tlačit na Kurze, aby například na nějakou dobu nevykonával svůj úřad, dokud nebude v celé věci víc jasno.

Naopak úplná výměna kancléře, to znamená, že by Kurze nahradil natrvalo nějaký jiný lidovecký politik, není pravděpodobná. I proto, že mladý předseda vlády ve svém nejbližším okolí žádného potenciálního nástupce nemá. Nehledě na to, že faktická dvojka strany, ministr financí Gernot Blümel, je v podezření z korupce namočený snad ještě víc než Kurz, takže by to nebylo řešení, už vůbec ne v očích Zelených.

Robert Schuster

Nelze vyloučit, že v Rakousku dostanou události v příštích dnech rychlý spád. Parlamentní opozice by se mohla pokusit přetáhnout Zelené na svou stranu a vytvořit novou, široce rozkročenou parlamentní většinu, která by zahrnovala kromě nich ještě sociální demokraty, liberály a pravicové Svobodné.

Už před dvěma lety takto dokázali Kurze na několik měsíců vypudit z úřadu. Proč by se jim to nemělo podařit i podruhé?

Autor je komentátor Lidových novin

Spustit audio