Robert Schuster: Co může být za Kurzovou vakcinační „politikou všech azimutů“
V posledních dnech na sebe několikrát velmi výrazně upozornil rakouský kancléř Sebastian Kurz. Například oznámením, že jeho země se přestane spoléhat na Evropskou unii při zajišťování koronavirových vakcín budoucí generace.
Důvodem jsou podle něj průtahy při schvalování očkovacích látek Evropskou lékovou agenturou (EMA) i problémy s jejich následnými dodávkami v dohodnutém množství. Namísto toho se chce Kurz spolu s Dánskem obrátit na Izrael a začít s ním těsně spolupracovat – na vývoji očkovací látky pro příští koronavirové mutace i na její pozdější distribuci.
Čtěte také
Už předtím na sebe Kurz strhl značnou pozornost, když vyjádřil zájem vyrábět v Rakousku nejenom ruskou vakcínu Sputnik V – to už údajně telefonicky probíral i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem –, ale dokonce i některou z těch čínských. Kurz zkrátka předvedl cvičení z kategorie „politika všech azimutů“, jako kdyby šlo o nějakého postkomunistického politického vůdce.
Zajímavé je, že když kancléř v nedávné minulosti hovořil o možnosti vyrábět ruskou a čínskou očkovací látku, nezapomněl dodat, že je o tom možné uvažovat pouze za předpokladu, že budou schváleny Evropskou lékovou agenturou (EMA). Je proto otázkou, jestli by to platilo i nyní, když jí dává vinu za všechna možná selhání.
Případy zavánějící korupcí
Čtěte také
Kurzův slovní výpad proti dosud uplatňovanému společnému obstarávání vakcín Evropskou unií je významný hlavně z jednoho důvodu: sémě nedůvěry vůči Bruselu a schopnostem jeho vyjednavačů už zdaleka nezasévají pouze obvyklí podezřelí jako maďarský premiér Viktor Orbán, který se nedávno nechal ostentativně očkovat čínskou vakcínou, nebo jeho spojenci v duchu z Polska nebo Slovinska. Na této vlně pluje už několik týdnů i vlivný německý bulvár, který se stal ochotným zesilovačem Kurzových poselství.
Při pohledu na nedávný ohňostroj nápadů z dílny šéfa rakouské vlády se vnější pozorovatel nemůže ubránit dojmu, že to jsou ve skutečnosti zastírací manévry, které mají odpoutat pozornost. Jednak od domácích problémů s pandemií. Rakousko těchto dní je totiž na míle vzdáleno od Rakouska z loňského března, které kvůli nákaze důsledně omezilo veřejný život, a tím dokázalo udržet počty nakažených na přijatelné úrovni.
Teď naopak počínání Kurzovy vlády připomíná spíš metodu pokus–omyl. Svědčí o tom před několika týdny učiněné riskantní otevření obchodů a škol, které se už začíná projevovat na počtech nově infikovaných, a tím i zvyšujícím se riziku pro systém nemocniční péče.
Čtěte také
Další důvod, proč Kurz v posledních dnech vypouští jeden nápad za druhým, ovšem s koronavirem vůbec souviset nemusí. V jeho vládě, a zejména v kancléřově nejbližším okolí, se totiž objevilo několik případů zavánějících korupcí. U ministra financí Gernota Blümela, který je považován za faktickou dvojku vlády a blízkého Kurzova spojence, byla dokonce provedena domovní prohlídka. Důvodem je podezření z možného získání sponzorského daru pro lidovou stranu výměnou za politickou protislužbu.
I další Kurzův blízký, bývalý ministr spravedlnosti a dnešní ústavní soudce Wolfgang Brandstetter, čelí podezření, že předával důvěrné informace – to mělo zhatit domovní prohlídku u jednoho vlivného podnikatele.
V konečném důsledku nesejde na tom, co všechno mohlo být motivem Kurzovy vakcínové ofenzívy posledních dní. Spíš jde o to, že postupoval podle osvědčeného vzorce: za všechno špatné může Evropská unie a její byrokracie, naopak nositeli dobrých zpráv jsou výlučně národní vlády. Je to průhledné, ale bohužel pořád ještě účinné.
Autor je komentátor Lidových novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
