Rakouské a české obcházení pravidel je v něčem podobné, i tam hledají cestičky, říká politoložka

28. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Testování v Rakousku probíhá také v lékárnách
0:00
/
0:00

Sousední Rakousko opět prodloužilo lockdown, který v zemi začal platit po Vánocích. Klíčovým ukazatelem je pro rakouskou vládu počet nakažených za sedm dní v přepočtu na sto tisíc obyvatel, cílem je ho snížit pod 50, aktuálně je to 114. „Když bychom to přepočítali, tak středeční číslo v Česku je 443,“ srovnává politoložka Anna Pospěch Durnová.

Vláda odložila znovuotevření hotelů a restaurací, fungují ovšem zimní střediska. „Rakouská veřejnost je pobouřena, že na jednu stranu jsou zavřené školy a děti se vzdělávají distančně a na stranu druhou jsou otevřena lyžařská střediska pro místní,“ popisuje.

Čtěte také

Durnová současně připomíná, že Rakousko je sice bohatá země, ale ekonomicky závislá především na zimním turistickém ruchu. „Tato sezóna je pro ně naprosto zničující. Snaží se o to, aby lyžařská centra měla nějaké výnosy,“ doplňuje.

Rakouské ministerstvo zdravotnictví rovněž zpřísní pravidla pro cizince poté, co veřejnost pobouřil případ 17 britských občanů, kteří lyžovali v Tyrolsku s odůvodněním, že jsou na kurzu pro instruktory.

„Vláda si uvědomuje, že všem už dochází dech a že na to musí reagovat minimálně nějakou komunikační strategií. Otázkou je, co s tím lze konkrétně udělat. Většina těch lidí obchází zákony na základě svých vazeb na ten region. Je vidět podobnost s bývalou monarchií – české a rakouské obcházení pravidel je v něčem podobné,“ zamýšlí se Durnová.

Je vidět podobnost s bývalou monarchií – české a rakouské obcházení pravidel je v něčem podobné.
Anna Pospěch Durnová

Poukazuje na to, že zatímco první lockdown loni na jaře snížil mobilitu lidí o 70 procent, druhý na podzim už o 45 procent a u třetího jen 27 procent. „Je vidět jakási únava, lockdown nemá efekt a lidé hledají cestičky,“ dodává.

Čtěte také

Podle dat Austrian Corona Panel, který už od loňského jara sleduje nálady ve společnosti, považuje opatření za neefektivní 40 procent Rakušanů, opak si myslí už jen 18 procent.

Očkování v Rakousku postupuje podobně pomalu jako Česko. Distribuci vakcín mají na starost jednotlivé spolkové země, například ve Vídni se lidé mohli registrovat ještě předtím, než do země přišly první dávky.

„I v Rakousku se objevily případy VIP očkování, kdy se starostové některých obcí snažili přednostně dostat k vakcíně,“ uvádí Durnová, celkově je prý ale společenská atmosféra méně vyhrocená a celý proces na úrovni spolkových zemích funguje.

Pokud je na jedné straně lockdown a na druhé očkování a možnost žít normální život, tak je to pro mnoho lidí motivací k vakcíně.
Anna Pospěch Durnová

Nechat očkovat se hodlá každý druhý Rakušan, ještě v listopadu to přitom bylo jen asi 40 procent. „Závisí to na tom, jak se vyvíjí pandemie i politická situace. Neměli bychom usnout na vavřínech a vnímat důvody, proč ochota stoupá a posilovat to,“ podotýká politoložka.

„Pokud je lockdown jediným řešením, na kterém se vláda dokáže dohodnout, a proti tomu stojí možnost nechat se očkovat a zase žít normální život, tak to je pro mnoho lidí motivací,“ uzavírá s tím, že správné je jít cestou pozitivní motivace.

Jak vytížené jsou rakouské nemocnice? Můžeme se ze zkušeností jižních sousedů poučit? Poslechněte si záznam Interview Plus.

Spustit audio

Související