Robert Kolář

Robert Kolář Unii svobody určitě nepomohl, ale ani neublížil, protože při jejích současných preferencích to už ani není možné. Poměr sil v Senátu se nemění, protože strany koalice ani s Robertem Kolářem neměli většinu a jsou závislé na příznivcích z řad nestraníků. Robertu Kolářovi vadí účast Unie svobody ve vládě a netají se sympatiemi k ODS, v jejímž senátorském klubu by rád strávil zbývající dva roky svého mandátu. Sotva bude odmítnut, neboť jeho příchodem může ODS získat v Senátu třetinu křesel a tím například možnost sama navrhnout svolání schůze. Ani to ovšem není okolnost, která stojí za nějaký speciální komentář.

Vlastně jediné, o čem je zajímavé přemýšlet, bude otázka, kterou v těchto dnech položil svým čtenářům internetový server iDnes: "Je korektní změnit politickou příslušnost a nechat si u toho senátorský mandát?" Na tuto anketní otázku odpovědělo přes dva tisíce čtenářů a z toho devatenáct set jich soudí, že to korektní není. Senátor Kolář není prvním politikem, který v parlamentu mění dres během zápasu, a jistě ví, že reakce veřejnosti byla u všech jeho předchůdců stejná. Sympatiím veřejnosti se střídavě těší různé politické strany, ale veřejnost nikdy nezahrnula přízní politika, který se otočil zády ke svým voličům. Senátor Kolář to nemohl nevědět, z čehož ale plyne, že mu je srdečně jedno, co si o jeho rozhodnutí lidé myslí. A toto jediné má smysl v souvislosti s jeho přestupem zaregistrovat - jako politickou aroganci.