Římská stopa je u nás hlubší, než se zdálo, vysvětluje archeolog

„Římané u nás byli poměrně krátce, z historické perspektivy dokonce okamžik,“ uvedl v Magazínu Leonardo Balázs Komoróczy, vedoucí Střediska pro výzkum doby římské a doby stěhování národů Archeologického ústavu AV ČR a vedoucí základny v Dolních Dunajovicích.

„Doba Římanů je první moderní doba. Tato civilizace je organicky přítomná v evropské kultuře. Je to také něco, co nás může poučit o tom, jak bránit hranice velkého civilizačního celku, jak přijímat nově příchozí a adaptovat jejich kulturu na naši vlastní.“

Podle něj v určitém momentu římská armáda zaplavila poměrně masivně především jihomoravské, západoslovenské a dolnorakouské území v období Markomanských válek, tedy v letech 172 až 180 našeho letopočtu.

Z té doby rozeznávají archeologové vojenská ležení, které lze rozčlenit dvou skupin. „Jedna jsou polní tábory, které ukazují kudy se římská armáda pohybovala, jaký byl početný stav vojska a jak reagovala na rozložení osídlení místního germánského obyvatelstva.“

„Druhou skupinou je centrální pevnost. Tu zřejmě Římané zřídili na lokalitě, které říkáme Hradisko u Mušova na území dnešních Pasohlávek.“

Kromě těchto římských objektů zanechala armáda i stopu ve vývoji místního obyvatelstva. „Zanechali zde modifikovanou strukturu osídlení a movité předměty.“

„Římská architektura, na rozdíl od tehdejších staveb původních obyvatel našeho regionu, byla cihlová, kamenná a betonová, s obrovským množstvím funkčně definovaných staveb. V Římské říši stály první supermarkety, multifunkční arény pro desetitisíce vojáků, vodovody, veřejné lázně a záchody, čistá pitná voda byla v každém městě. Římská městská architektura dosáhla úrovně, jaké jsme v Evropě dosáhli až někdy v 19. století.“

Římské polní tábory příliš komfortu svým obyvatelům neposkytovaly. „Byly opevněny hliněnými valy doplněnými o dřevěné brány, samotný tábor byl stanová zástavba.“

„Centrální pevnost na Mušově se od těchto táborů značně liší. Zdá se, že záhy Římané přikročili k budování trvalejší architektury, byly tam dílny pro opravu výzbroje a výstroje, dále ubytovací komplex, který nejspíš sloužil jen velitelům, nikoli běžným vojákům,“ popsal archeolog.

Ten nevylučuje, že, jak také uvádějí staré římské prameny, v prostorách, které ještě vědci neprozkoumali, se najdou lázně, které sloužily vojákům. „Byla tam i jedna budova, kterou lze podle půdorysu interpretovat jako vojenskou nemocnici.“

President Osvoboditel na vykopávce římského tábora v Mušově 22. června 1928. Výklad podal státní konservátor Dr. Anton Gnirs|foto: licence Public Domain, volné dílo, Anonym

„Díky geofyzikálním průzkumům rovněž víme, že v každém polním táboře se nacházela celá řada pecí, vždy na vnitřní straně valového náspu, dále od stanů, aby nemohly vzplanout, a tam si vojáci připravovali vlastní jídlo.“

Z dosavadních nálezů lze soudit, že římská stopa neodrážela jeden krátký průchod nebo jednu trestnou výpravu. „Zdá se, že ve značném počtu, ale proměnlivě, podle strategických záměrů, se nacházelo římské vojsko na různých místech, možná i se záměrem trvale okupovat toto území.“

„Rádi bychom se teď intenzivně vrátili k centrální lokalitě na hradisku u Mušova, protože nedestruktivní výzkumné metody ukázaly, že je tam významná stavební dynamika, takže Římané zjevně lokalitu vícekrát přebudovávali, měnili její rozsah a zástavbu. Tam vidíme ukryté odpovědi na klíčové otázky,“ naznačil směr dalších výzkumů římského osídlení u nás Balázs Komoróczy.