Rezistentní bakterie na dalekém severu

Skupina švédských vědců publikovala v časopise Emerging Infectious Diseases výsledky výzkumu ptáků ze severské tundry. V rámci expedice Beringia 2005 byl potvrzen výskyt bakterií, které podporují rezistenci vůči antibiotikům i uprostřed liduprázdné a zdánlivě čisté severské přírody. Rozšiřování rezistence vůči antibiotikům do přírody rozhodně není dobrou zprávou a obavy o lidské zdraví jsou jistě na místě.

Celkem bylo vyšetřeno 97 ptáků ze severovýchodní Sibiře, ze severní Aljašky a ze severního Grónska. Vzorky byly kultivovány přímo ve speciální laboratoři, kterou měli vědci sebou na ledoborci Oden. Další mikrobiologické analýzy byly provedeny později v centrální nemocnici ve Växjö ve Švédsku.

"Byli jsme velmi překvapeni" uvedl profesor Björn Olsen z university v Uppsale. "Vzorky byly odebrány z ptáků žijících daleko v tundře. Ptáci zde žijí samozřejmě bez kontaktu s lidmi. Zjištění, že jsou vůči antibiotikům rezistentní, jen dále potvrzuje, že rezistence se stává globálním problémem. Žádné regiony, ani odlehlá Arktida či dokonce Antarktida toho nejsou ušetřeny."

Výzkumníci se domnívají, že ptáci získali bakterie rezistentní vůči antibiotikům při svých cestách na zimoviště. Většina z nich totiž migruje přes oblast jihovýchodní Asie, kde se antibiotika často používají (a často také zneužívají) v různých velkochovech. Při kontaktu s tamními ptáky se lehce infikují a následně přenesou rezistentní bakterie i na sever.

To, že rezistence na antibiotika vzniká v lidské společnosti, například při častém užívání antibiotik nebo při nedoléčování chorob antibiotiky léčenými, je známo. Že rezistenci získávají i zvířata chovaná ve velkochovech, která jsou často antibiotiky přímo dopována, je také nově potvrzeno. Ale že se rezistence šíří i do volné přírody, to je alarmující novinka. Vyvstává otázka, čím budeme léčit třeba angínu za pár desítek let.