Reportáž: „Nejedla jsem čtyři dny. Hlad mám, ale jsem plná energie" Může být řízené hladovění zdravé?
V Česku roste počet lidí, kteří si odpírají jídlo ze zdravotních důvodů. Postí se ale i zdraví lidé a za dozor při patnáctidenním půstu jsou ochotní platit. S hladovějícími, jejich dohlížiteli i lékaři budeme o tomto tématu mluvit v dnešních Trendech.
V Česku roste počet lidí, kteří si odpírají jídlo ze zdravotních důvodů. Co při půstu prožívají a co se děje v jejich hlavě?
Vysoká a hubená blondýnka, která v době natáčení reportáže už čtyři dny nejedla, si nepřeje zveřejnit své jméno. Proč? Její rodina by prý nepochopila, proč už potřetí za sebou drží devítidenní půst, ačkoli je zdravá.
„Začala jsem v úterý určitou procedurou, nebudu říkat jakou," směje se žena v reportáží Radka Kříže v pořadu Trendy. „Potom už se nejí. První den je nejhorší, potom už se to každý den zlepšuje. A hlad? Hlad mám - nebudu říkat, že nemám. Ale není tak intenzivní a zmenšuje se."
Standardní doba půstu je sedmidenní plus tři dny návratové diety. Ty nejdelší půsty, které děláme, jsou deset dní a pět dní návratové diety. První dva nebo tři dny jsou pro začátečníka v duchu obav a napětí. Je to určitý stres pro organismus, protože je zvyklý na nějaký režim. Pak si ale uvědomí, jak všechno výborně funguje a jak dochází ke zklidnění. Není výjimkou, že lidé po pěti nebo šesti dnech chtějí ten půst prodloužit. Zalíbí se jim v tom.Vladimír Popov, jednatel centra pro řízení hladovění
Možná trochu překvapivě popisuje, že má více energie a to nejen po půstu, ale i během něj. Zhubla, což je pochopitelné, ale jak uvádí, tak kvůli tomu hladovět nezačala.
Dát si detox
Lidí, kteří se dobrovolně rozhodnou hladovět, je podle soukromého centra, které se specializuje na řízené hladovění, čím dál tím více. Program je podle pracovníků centra zaštítěný metodami, které jsou lékařsky ověřené a vycházejí z německých výzkumů, více než sto let starých. Jednatel centra Vladimír Popov říká, že počet klientů centra se za poslední rok ztrojnásobil.
Popov dále popisuje, že před samotným nástupem na půst se sledují kontraindikace jako bulimie, anorexie, těhotenství nebo kojení i užívání určitých léků nebo vysoký věk klienta.
„Náboženství se dívá na půst jako na cestu k sebepoznání,“ připomíná autor reportáže Radek Kříž. V souvislosti s náboženským půstem se hladovělo i ze zdravotních důvodů – a na víru, že hladověním lze vyhnat z těla nemoc, navázaly ve 2. polovině 20. století vědecké studie, do kterých se zapojili i čeští lékaři.
Co studie odhalily? Skutečně hladovění pomáhá organismu? Poslechněte si celý pořad Trendy, kde o problému hovoří Petr Sucharda, primář 3. Interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
