Řemeslníci vymírají, klempíře z Číny nedovezeme

Podle čerstvé analýzy zveřejněné v pátek v Česku klesá počet řemeslníků. Podle Evy Svobodové doslova vymírají. Mladí lidé totiž na řemeslo nechtějí, protože se na ně společnost pořád ještě dívá skrz prsty.

„Když řeknou, že se jdou učit řemeslo, okamžitě se mezi spolužáky dehonestují. Ty jsi hloupý, tak jdeš na učiliště,“ říká Svobodová.

Další problém je podle Svobodové s nástupnictvím v rodinných firmách. Zakladatelé nemají firmu komu předat. „Mladí nechtějí pracovat 16 hodin denně, chtějí mít více volného času. Navíc úspěšní podnikatelé dopřáli svým dětem studia v zahraničí a oni se teď nechtějí vracet zpět.“

Každý občas potřebujeme nějakého řemeslníka a klempíře z Číny nedovezeme.

Velký problém mají učiliště, která zrušila povinné praxe ve firmách, což se teď velmi obtížně obnovuje. „Navíc odborní mistři na učilištích stárnou a školy nemají peníze na nejmodernější vybavení,“ vypočítává problémy Svobodová.

Pomohl by návrat k předmětům, které dřív byly na základních školách známé jako dílny a pozemky. „Chceme také zavést řemeslné kroužky pro žáky 8. a 9. tříd s odbornými mistry v prostorách učilišť.“

Z těchto důvodů vyhlásila Asociace malých a středních podniků (AMSP) letošek Rokem řemesel. „Chceme zvýšit prestiž a úctu ke kvalitnímu řemeslu. Cílíme na mladou generaci v tom duchu, že jít na řemeslo není žádná ostuda,“ vysvětluje Svobodová.

Mladí se do podnikání neženou

Z dat České zprávy sociálního zabezpečení plyne, že počet OSVČ, kteří mají podnikání jako svou hlavní činnost, klesá. Loni jich bylo nejméně za posledních 6 let - o 70 tisíc. Čím to je, že ubývá lidí, kteří mají podnikání jako hlavní činnost a přibývá těch, kteří ho mají jako vedlejší?

Drobné podnikání je zcela zásadní pro mikroregiony a pro obslužnost venkova. Mladá generace odchází do měst, protože na venkově není zajištěna základní infrastruktura, aby tam mladí mohli zůstat. Aby tam byl obchod, řemeslník, základní služby.

Svobodová potvrzuje, že je to velmi nebezpečný trend. „Zaměstnanci se nejsou schopni uživit svou mzdou, a proto hledají vedlejší příjem. A stejně tak živnostníci se nejsou schopni uživit svým hlavním předmětem podnikání.“

Souvisí s tím i fakt, že mladí lidé se do podnikání neženou. Podle Svobodové se bojí nést zodpovědnost, ručit veškerým majetkem, nikdo jim nechce půjčit peníze. Pro banky jsou nejrizikovějším klientem, nedosáhnou na dotace. A odrazuje je i fakt, že o OSVČ se ve společnosti mluví negativně.

Elektronická evidence není problém

V prosinci 2014 zadala AMSP průzkum mezi podnikateli týkající se elektronické evidence tržeb. „Už tehdy 40% podnikatelů chtělo EET, aby se narovnalo podnikatelské prostředí. Chtějí odstranit možnost, aby nepoctiví podnikatelé mohli podrážet ceny,“ tvrdí Svobodová.

95% všech podnikatelů nějak pracuje s elektronickou komunikací vůči státní správě. To, že nejsou na internetu, je trochu výmluva.

Zároveň přiznává, že řada podnikatelů není z EET nadšena. „Často se jedná o ty, kteří jsou za hranou poctivého podnikání, takže jim teď bude více vidět do karet. Mnoho poctivých podnikatelů má navíc velmi zkreslené informace, které podněcují strach, že stát bude příliš vidět do jejich podnikání,“ je přesvědčena Svobodová.

Mnohem větší problém podle Svobodové je daňový systém, který je u nás zbytečně složitý. „U nás živnostník stráví nad daňovým přiznáním 405 hodin, na Slovensko 188 a v Polsku 271. To je dlouhodobý problém, který nás trápí,“ uzavírá Svobodová.

Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.