Referendum o EU

Být pro znamená znepřátelit si voliče, kteří na vstup doplatí, být proti znamená znechutit ty, kteří na vstupu vydělají. A odhadnout předem, kolik bude kterých, s jistotou nelze. Nakonec tedy politici přijetí zákona, kterým rozhodnutí raději svěří občanům, zřejmě stihnou. Jiná věc je, co jim pak při samotném referendu budou nezávazně radit. Jedni zdůrazní klady, druzí zápory, což je v pořádku, ostatně tak činí už dávno a nijak se neliší od eurooptimistů a europesimistů, které najdeme jak v ostatních kandidátských zemích, tak i v samotných členských zemích unie. Obecně platí, že vstupem země do širšího společenství se sníží váha místních politiků, protože některá zásadní rozhodnutí budou přijímána na úrovni nadnárodní.

V referendu bude občan řešit otázku, zda je to pro něj výhodné. Na jedné straně se do jeho rozhodování promítne neurčitá obava z politiků kdesi v Bruselu, které pořádně ani nezná, na straně druhé ovšem stejná bruselská reprezentace pro něj může představovat naději po zkušenostech, které učinil s některými našimi politiky, které naopak zná až moc dobře. Stoupenci EU u nás převažují nad odpůrci. Hlasů pro vstup ve srovnání s rokem dva tisíce ubylo, v posledních měsících ovšem přibývají. Referendum může být napínavé. I to je důvod, aby bylo.