Reakce Arabů na projev izraelského premiéra

Netanjahu je ochoten okamžitě jednat s Palestinci o konečném urovnání, když dostane mezinárodní bezpečnostní záruky, že palestinský stát bude demilitarizovaný; existuje reálné nebezpečí, že by se z takového státu na Západním břehu Jordánu stala stejná teroristická základna, jaká vznikla v pásmu Gazy po odsunu Izraelců před čtyřmi lety. Rovněž je nutné, aby Palestinci uznali Izrael za stát Židů. Netanjahu zdůraznil, že Izrael nepřijme žádné palestinské uprchlíky a Jeruzalém zůstane jeho nedělitelným hlavním městem. Opravil i mylnou představu amerického prezidenta Baracka Obamy, vyjádřenou v jeho nedávném projevu k muslimům, že Izrael vznikl jako důsledek holokaustu - vazba Židů k jejich zemi je stará přes tři a půl tisíce let, a kdyby byl Izrael vznikl už před druhou světovou válkou, k holokaustu by nikdy nedošlo, řekl Netanjahu.

Premiér se tedy přihlásil ke vzniku palestinského státu, jak od něj Amerika chtěla, ale zároveň si může být jistý, že žádný nevznikne. Palestinci na jeho podmínky nikdy nepřistoupí - uznat Izrael za stát Židů by znamenalo vzdát se požadavku na návrat palestinských uprchlíků. Stejně vehementně odmítají i demilitarizaci.

Netanjahu ale ve svém projevu neslíbil konec rozšiřování židovských osad, kterým Palestinci podmiňují obnovení mírových rozhovorů. Zopakoval jen, že nové osady se stavět nebudou, ale ty existující se budou moci v rámci svých hranic přirozeně rozrůstat.

Přestože právě osady byly bezprostřední příčinou názorového rozkolu se Spojenými státy, které po letech benevolentního postoje začaly nekompromisně trvat na zastavení jakékoli další výstavby, Obama byl s Netanjahuovým projevem spokojen. A i když na středeční schůzce americké ministryně zahraničí Hillary Clintonové s jejím izraelským protějškem Avigdorem Libermanem obě strany potvrdily svůj rozdílný postoj v této otázce, Clintonová naznačila, že lze najít kompromis. Právě pro Obamovy uši byl premiérův projev určen a Izraelci doufají, že přinese kýžený výsledek a přirozený růst osad se nezastaví.

Pozoruhodné však byly reakce Arabů. Například egyptský prezident Husní Mubarak, jehož země má s Izraelem mírovou smlouvu, prohlásil, že požadavek uznání Izraele za stát Židů ničí naděje na mír a že jej nepodpoří ani Egypt, ani žádný jiný arabský stát. Proč? Nechce snad Izrael jen to, co chtějí Palestinci od něj? Je přehnané požadovat jeho uznání za stát Židů, když jej v roce 1947 jako takový schválila Společnost národů v rezoluci 181?

Nejpodivuhodnější byla reakce Palestinců - nesmyslná, zuřivá až hysterická. Z úst nejvyšších představitelů zazněla taková slova, jako že by svět měl Netanjahua izolovat, že premiér je "podvodník a lhář", že pohřbil mírový proces a vyhlásil Palestincům válku, že s ním samospráva "nejmíň tisíc let nepromluví", a dokonce že možná vypukne nová intifáda. Palestincům v posledních týdnech narostla křídla, protože nabyli dojmu, že Obama přinutí Izrael k bezprecedentním ústupkům, aniž oni sami budou muset hnout prstem. Svou reakcí se teď sami prezentovali jako pitomci, kteří odmítají splnit zcela legitimní požadavky a sabotují mírový proces. Po příznivé proizraelské reakci Baracka Obamy palestinské horké hlavy vychladly a představitelům samosprávy došlo, že poněkud přestřelili. Hlavní vyjednavač Ahmad Kurája ve středu připustil obnovu mírových rozhovorů, když prohlásil, že by jednání měla začít tam, kde skončila za vlády Ehuda Olmerta. Tam ale nezačnou; Netanjahu už řekl, že se Olmertovými nabídkami necítí vázán a jeho návrhy nebudou tak velkorysé. I z Kurájovy poslední podmínky však budou muset Palestinci slevit, protože americký zmocněnec pro Blízký východ George Mitchell chce, aby mírová jednání začala "co nejdříve".

Netanjahu ve svém projevu zformuloval jen to, co si myslí drtivá většina Izraelců. Vstřícná gesta a ústupky nikam nevedly a měly za následek jen vznik Hamastánu v pásmu Gazy. Teď bude Izrael jednat na principu "něco za něco", a to i v případě židovských osad. Tento Netanjahuův postoj má podporu i na domácí scéně, včetně většiny členů a voličů jeho pravicového Likudu. Premiér svůj projev koncipoval tak, že se nejen nerozpadla vládní koalice, jak doufali Palestinci, ale i jeho kritika byla minimální. Naprostý souhlas s ním vyjádřily tři čtvrtiny Izraelců a Netanjahuova popularita ze dne na den vzrostla o 16%.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .