Rating republiky

7. září 2004

Od pátku jsou dlouhodobé korunové závazky České republiky hodnoceny ratingovou agenturou Standard and Poor´s stupněm A, na který jsme byli sníženi z dosavadního stupně A+. I laikovi je jasné, že to není dobrá zpráva, a zajímá se, co jsme provedli a co špatného nás za to potká.

Zmíněná agentura má za to, že se u nás zhoršuje stav veřejných financí, a příliš nevěří naší vládě, že v rozpočtové oblasti zjedná nápravu. Snížení ratingu pak znamená, že investoři budou při nákupu státních dluhopisů požadovat větší úrok. Co nás bude posudek Standard and Poor´s stát, není jasné. Jeden analytik říká, že sto padesát miliónů ročně, jiná analytička vypočítala, že dvě stě padesát, a další soudí, že to budou pouze desítky miliónů. Zajímavé přitom je, že konkurenční ratingová agentura Moody´s je v klidu a důvěryhodnost České republiky pro budoucí splácení dluhů nadále považuje za stabilní. Tím pádem se ekonomové nemohou na laika zlobit, když nabude dojmu, že s ratingem republiky je to stejná loterie jako s ratingem našich hokejistů.

Ty dnes ve Světovém poháru čeká čtvrtfinále se Švédy. V dosavadním průběhu turnaje naši reprezentanti podle představ českých fanoušků odehráli pouze dvě třetiny. Závěrečnou právě proti Švédům a prostřední s Německem. Jenomže hokej je nevyzpytatelný. Poslední dobou náš tým zpravidla po výborných výkonech ve skupině ve čtvrtfinále končí. Proč by nyní po předchozích rozpačitých výkonech čtvrtfinále pro změnu nevyhrál? Při troše štěstí může rating českého hokeje dnes večer zamířit vzhůru, jakkoli to dosavadní statistika turnaje neslibuje. Učinila-li z nás Standard and Poor´s, respektive rozpočtová strategie naší vlády, pouhá "áčka", bylo by příjemné, cítit se díky hokejistům opět jako A+.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.