Rakouští poslanci přijali penzijní reformu

Teprve, když ve středu, jen několik hodin před klíčovým hlasováním, tito "rebelující" zákonodárci předložili společný pozměňovací návrh, stala se reforma na půdě Národní rady průchodnou..Spolu s ní poslanci schválili také nákup osmnácti stíhaček typu Eurofighter a zavedení poplatků u lékaře.

Co tedy důchodce v alpské republice v nadcházejících letech čeká? Od poloviny příštího roku se bude zvyšovat věková hranice pro odchod do penze, u mužů ze současných padesáti devíti na šedesát pět a u žen z padesáti sedmi na šedesát roků. Do roku 2003 nás má potom zcela skončit možnost odejít do předčasného důchodu. Do roku 2028 se prodlouží doba z níž je důchod vypočítáván. Nyní se odvozuje z průměrného platu za posledních patnáct, tedy většinou nejlépe finančně ohodnocených let. V budoucnu to však bude za období čtyřiceti let.

Tyto, podle některých představitelů sociální demokracie a zejména odborů, tvrdé podmínky, však budou vyváženy balíkem opatření, která mají zmírnit dopady reformy. V rámci Ministerstva pro sociální věci bude například zřízen zvláštní fond, z něhož budou dotováni ti, kteří pobírají nejnižší penze. Jen příští rok bude moci rozdělovat deset milionů eur. Podle pozměněné verze zákona také nebude možné, aby se důchody jednotlivců zavedením reformy snížily o více než deset procent. Zvláštní ustanovení budou navíc platit pro ty, kteří vykonávají těžkou fyzickou práci.

Jen pro srovnání. Návrh reformy důchodového systému, který předložila česká vláda, počítá s tím, že hranice pro odchod do penze se bude po roce 2010 postupně zvyšovat na šedesát tři let. Jako prvním by měl být důchod zcela, podle nových pravidel, vyplácen lidem narozeným v roce 1969. Odchod do penze by si přitom Češi mohli v budoucnu sami "načasovat", budou ale muset mít odpracováno minimálně dvacet pět let. Navíc budou nejspíš muset překročit úředníky navrženou minimální věkovou hranici.

V této souvislosti se diskutuje o šedesáti letech. Základní myšlenka reformy českého penzijního systému je snížit solidaritu a zvýšit osobní zodpovědnost. Lidé s vysokými platy by tak měli v budoucnosti pobírat vyšší penze než na jaké by měli nárok podle současného systému. A lidé s nižšími platy by měli mít naopak nižší důchody. Vše je ale dosud ve stádiu vládního návrhu.

Rakušané, již tedy tu svou tak dlouho očekávanou a tak dlouze a bouřlivě diskutovanou reformu, mají. Znamená to, že mají vyhráno? Ano i ne. Experti citovaní agenturou DPA totiž varují, že reforma je novými opatřeními, která mají zmírnit její dopady na obyvatelstvo příliš "změkčována"a brzy proto bude nutné přijmout reformu novou. Ta ale bude mnohem bolestnější a v konečném důsledku tento vývoj tvrdě postihne zejména generaci dnešních pětatřicátníků.

Mnozí komentátoři dále upozorňují, že řečeno obrazně přijetím reformy byla vyhrána pouze bitva, ne však celá válka. V Rakousku v současnosti existuje hned několik desítek důchodových systémů. Téměř každá profesní skupina je vyplácena podle jiných pravidel. Tyto systémy je nutné ?harmonizovat?, což nejvíce postihne zejména státní úředníky. Rakouský vicekancléř a předseda Strany svobodných Herbert Haupt proto požaduje, aby byl tento krok předložen lidovému hlasování. Kancléř a předseda lidovců Wolfgang Schüssel ale něco podobného odmítá.

Mnohé tedy nasvědčuje tomu, že na rakouských politických kolbištích se v nejbližší době ještě odehrají mnohé bouřlivé debaty. Ten důležitý první krok směrem k reformě sociálního státu však již Rakušané mají za sebou. Jak ve svém čtvrtečním vydání napsal deník Die Presse: "Vláda přivedla k životu penzijní reformu, kterou sice ještě neušla celou cestu, učinila však velký krok tím správným směrem. V Paříži a Berlíně nám budou závidět".