Rakousko předchází zrodu džihádistů

19. únor 2015

Rakousko hledá cestu, jak se bránit takzvanému džihádismu. Tajné služby evidují kolem 170 lidí, kteří se z Rakouska vydali bojovat za radikální hnutí Islámský stát například do Sýrie. Několik desítek se jich vrátilo zpátky. Rakouský džihádismus je hlavně fenoménem přistěhovalců z Čečenska, kteří trpí sociálním vyloučením a často prožili i válečné trauma. Nevládní organizace v Rakousku teď sázejí hlavně na prevenci.

Přibývají semináře nebo univerzitní kurzy, které učí poznávat první příznaky radikalismu. Funguje horká telefonní linka proti extremismu. A přímo na ulicích zkoušejí terénní pracovníci teenagerům radikální myšlenky aspoň trochu rozmluvit.

20. vídeňský okrsek rozhodně není nějakým obávaným ghettem. Obyčejná čtvrť nedaleko slavného Pratru a poblíž Dunaje. V rámci vídeňských čtvrtí má ale jeden z nejvyšších podílů obyvatel s přistěhovaleckými kořeny. Vidět je to i v klubu pro mladé. 80 procent kluků, kteří sem chodí trávit večery, zahrát si fotbálek nebo jen tak poklábosit, jsou muslimové.

Klub vede Manuela Synek. Od klientů, tedy většinou náctiletých kluků, ji věkově dělí tak dvě generace. Přesto spolu mluví na rovinu, i o věcech, kde by to člověk nečekal.

Zdánlivá maličkost, jako je otevřený rozhovor, který dovolí teenagerům upustit páru na bezpečném místě, přitom může rozhodnout o tom, jestli se mladík takzvaně zradikalizuje a v nejhorším případě skončí na bojištích Islámského státu například v Sýrii.

„Jsou to děti, které si s sebou nesou celý balík problémů. Mají pocit, že nikam nepatří, často jim okolí dává najevo, že jsou jako přistěhovalci občany druhé kategorie. Podle našich zkušeností je nejkritičtější věk mezi 16 a 17 lety. Jsme tu pro ně, abychom jim ukazovali hranice. Říkáme jim, dobře, tady uvnitř o tom můžeme mluvit, ale tam venku je to, co říkáš trestné,“ popisuje fungování klubu paní Synek.

Paní Manuela Synek

Kromě klubu pro mladé funguje i vládou spuštěná horká telefonní linka proti extremismu. Každý den v pracovní době se tam v roli operátorů střídá několik odborníků.

„Volají nám různí lidé, matky, které si všimly náhlé změny chování svého dítěte. Nebo učitelé, kteří totéž pozorují u svých žáků a mají podezření, že se dítě přidalo k nějaké radikální skupině,“ popisuje praxi linky vedoucí telefonní poradny Verena Fabrisová.

Mezi rakouskými příznivci radikálních islamistů jasně dominují potomci přistěhovalců z Čečenska. Mají za sebou často válečné trauma a v Rakousku narazili na odmítavý postoj části veřejnosti. Pro Manuelu Synek z klubu pro mladé ve 20. vídeňském okrsku má proto přitažlivost Islámského státu hlavně sociální, a ne náboženské kořeny.

„Myslím, že muslimským klukům, co k nám chodí, už často zbývá náboženství jako poslední věc, se kterou se můžou identifikovat. Svoji identitu nenašli v práci ani ve škole - až jednou potkali někoho z radikálních kruhů, ten je poplácal po rameni, a řekl jim, ty jsi jeden z nás, my islám bráníme. Ti druzí jsou ti špatní. Nepotřebuješ něco? Můžeme ti nějak pomoct? Prostě lidský přístup, který jim nikdo jiný nedal,“ analyzuje možné kořeny radikalizace paní Synek.

Od prvního kontaktu s radikálními islamisty po odjezd mladého kluka z Rakouska do Sýrie můžou uplynout třeba i jen tři týdny, tak rychlý je proces takzvané radikalizace. Pomyslné záchranné lano může teenagerům v téhle fázi hodit buď třeba klub pro mladé, anebo, v ideálním případě, jeho rodina, zejména matka. Právě s matkami dětí, které svůj boj s radikálním islamismem prohrály, pracuje organizace Ženy bez hranic.

Islámský stát

„Jakmile si mladého džihádisty všimne policie, už je zkrátka příliš pozdě. Všechno začíná v rodině, u matky, která zná svoje dítě nejlíp. Proto jsme vymysleli projekt, kde matky náctiletých kteří se s radikálním islamismem zapletli, budou předávat svoje zkušenosti dál,“ popisuje vedoucí organizace Edith Schlafferová

Rakousko si na fenomén mladých džihádistů teprve zvyká a nemá jeden správný recept na řešení. Ministryně vnitra vyhlásila nulovou toleranci extremismu a plánuje velké nákupy techniky pro policii, aby dokázala lépe zvládat případné teroristické útoky. Nevládní organizace sázejí spíš na prevenci a chtějí problém řešit ještě před tím, než si teenageři radikální myšlenky vůbec osvojí.

Už teď je ale jasné, že jde o komplexní problém se spoustou výzev i pro obyčejné Rakušany. Tou největší je přestat se na přistěhovalce dívat skrz prsty, umožnit jim férový přístup na pracovní trh a nedovolit, aby se v Rakousku cítili odstrčení. Pak už totiž případné dobrodružství s Islámským státem v Sýrii vůbec nebude vypadat tak atraktivně.

autoři: vob , Jan Blažek
Spustit audio