Rak má zubní sklovinu

Hlavní složkou kostí a zubů obratlovců je minerál hydroxyapatit Ca5(PO4)3(OH), který obsahuje vápník, fosforečnanové ionty a hydroxylové skupiny. Naproti tomu mineralizované části těla korýšů a dalších bezobratlých živočichů jsou tvořeny uhličitanem vápenatým CaCO3. Australský sladkovodní rak modrý (Cherax quadricarinatus) však toto pravidlo porušuje. Povrch jeho kusadel pokrývá vysoce mineralizovaná vrstva z fosforečnanu vápenatého, která se téměř neliší od zubní skloviny člověka a dalších obratlovců.

Tvrdá sklovina je zřejmě ten nejlepší materiál, jaký může pokrývat namáhané žvýkací ústrojí. U raků modrých chrání před poškozením měkčí vrstvy kusadel, které stejně jako zbytek vnější kostry tvoří uhličitan vápenatý. Izraelští a němečtí vědci, kteří „račí sklovinu“ objevili, ji pokládají za příklad konvergentní evoluce. Mechanicky i strukturně podobná sklovina založená na apatitu se u obratlovců a raků objevila zcela nezávisle. Hnacím motorem jejího vzniku byla podobná potřeba chránit své žvýkací ústrojí před opotřebením.

Zdroj: Nature Communications