Radko Kubičko: Bojovníci EET na obou stranách vládní barikády
Nedávné závěry Nejvyššího kontrolního úřadu rozčeřily opět hladinu kolem EET, tedy elektronické evidence tržeb, která se zdála být už v propadlišti politických dějin. Citována byla zejména závažná věta, že stát se zbavil účinného nástroje ke kontrole daňových úniků. Vládní i oposiční strana zopakovaly své argumenty a zněly tradičně spíše volební fráze než podněty k věcné diskusi.
Vládní strany nedávno svým úsporným balíčkem daly najevo, že hodlají zastavit zadlužování, tedy nepoměr mezi příjmy a výdaji. Ne zcela rázně se jim ale podařilo zodpovědět otázku, jestli toho dělají dosti k řádnému výběru daní.
Čtěte také
A oposice mohla kontrovat, vláda zrušila EET, které bylo naopak jednou z výkladních skříní vlády hnutí ANO a Andreje Babiše, ten právě sliboval zatočení s korupcí a daňovými úniky. Zdálo se neoddiskutovatelným, že EET mělo jít razantně tímto směrem.
Jenže tu byl protiargument, že značné náklady na jeho zavedení znehodnocovaly jeho případný efekt. Tak argumentovali oposiční, nyní vládní politikové. A závěry NKÚ jim na jiném místě příslušné zprávy dávají víceméně za pravdu.
Navíc je tu symbolický rozměr, EET spočívalo na poněkud zvláštním principu, že o každé platbě, která se kdy uskuteční v ekonomice, je okamžitě informován státní úřad. Jakoby každý podnikatel byl automaticky podezřelý a bylo ho třeba neprodleně kontrolovat, ať už se nezákonného jednání dopouští, nebo ne.
EET zabrání daňovým únikům?
Stát jakoby permanentně svým občanům nedůvěřoval, a to není správné východisko pro právní stát. I když na druhé straně je jasné, že daňové úniky jsou nade vši pochybnost problémem české ekonomiky.
Čtěte také
Sami někteří podnikatelé, když proti EET protestovali, mluvili zcela otevřeně o tom, že budou muset své služby podražit. Museli si totiž některé věci, včetně připojení k internetu, sami pořídit, ale zřejmě za tím byla i nápadná obava z budoucí nemožnosti některých transakcí.
Také se uvádí, že to stálo existenci mnohé malé provozovny, zejména na vesnicích. Tam by snad stát ve výběru daní neměl být tak přísný, nebo je přímo od nich osvobodit. Pokud zavřely, stejně z nich stát žádný prospěch nakonec nemá. To už je ale záležitost i jiných opatření na podporu života v obcích, nikoliv EET.
Stát by měl občanům důvěřovat
Ta každopádně nebyla ta nejlepší z cest. Tou ideální by zajisté bylo, kdyby neplacení daní bylo společensky všeobecně odsouzeníhodnou praktikou, jak je to v některých zemích. K tomu by ale měl přispět i stát, kterému by občané měli důvěřovat, že vybrané prostředky využívá účelně a hospodárně, bez korupce.
Čtěte také
To je ale asi ten největší zádrhel. I největší korupční případ této vlády, která si také dala za úkol boj s korupcí, kauza Dozimetr, byla přesně o zneužívání veřejných prostředků.
A Andrej Babiš sám mohl zjistit a využít toho, že pro jeho voliče nebyla nijak důležitá obava, jestli náhodou nepobral neoprávněně dotaci z evropských fondů. Obrat stát, nebo dokonce Evropskou unii se tu bere spíše jako hrdinství než odsouzeníhodný čin.
Současné ministerstvo financí dále ujišťuje, že má dostatek jiných prostředků, aby zamezilo daňovým únikům. Samo ale symbolicky musí vidět například na odmítání platebních karet některými obchodníky, že ani společenská atmosféra tomu moc nepřeje.
Mnozí z nich sice tvrdí, že to je spíše protest proti bankám, které si za terminály a transakce účtují neúměrně, ale kdo ví.
Přesto by stát neměl mít absolutní okamžitou kontrolu nad veškerým platebním stykem ve státě. V případě podezření na daňový únik by ale měl provádět nekompromisní a přísné kontroly. Měl by přitom občanům ale přece jen spíše důvěřovat a totéž pak mohl také očekávat od nich.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.